Objective measured trend data are important for public health practice. However, these data are rare for an adult population. Therefore, the aim of this study was to describe time trends in pedometer-determined physical activity of Czech adults (25–65 years) from 2008 to 2013. Participants were Czech national citizens whose physical activity was assessed objectively using a Yamax Digiwalker SW-700 pedometer (Yamax Corporation, Tokyo, Japan) for seven consecutive days in the period 2008 to 2013. The final sample was 4647 Czech adults [M age 41.4 ± 10 years; M body mass index (BMI) 25.1 ± 3.7 kg/m2]. The results showed that men took more steps/day (M (Mean) = 10,014; 95% CI (Confidence Interval) = 9864–10,164) than women (M = 9448; 95% CI = 9322–9673) in all age and BMI groups. Mean steps/day declined from 2008 to 2013 by 852 steps/day in men and 1491 steps/day in women. In the whole sample, the proportion of participants who had a sedentary lifestyle (<5000 steps/day) increased by 5.8%; the proportion taking ≥10,000 steps/day decreased by 15.8%. In 2013, men and women were 2.67 and 2.05 times, respectively, more likely to have a physically inactive lifestyle (<7500 steps/day) than in 2008. Conversely, in 2008, men and women were 1.68 and 2.46 times, respectively, less likely to have very active lifestyle (>12,500 steps/day). In conclusion, this study suggests that there has been a substantial reduction in physical activity in Czech adults over time.

commonly reported activity in leisure time and a main part of active transportation activities provides possibilities for public health initiatives in mainly adult and senior populations (Pelclová, 2015). However, walking day-today variability appears not to be random. Volume of steps/day depends on gender and may fluctuate by day of week (weekdays-weekends), type of day (workdays-non-workdays), and by sport/exercise participation (Tudor-Locke et al., 2004). Extensive evidence in studies on children indicated that girls were less active than boys (Riddoch et al., 2007) and both sexes were less active at weekends than on weekdays (Rowlands, Pilgrim, & Eston, 2008), with a tendency for girls' activity to drop off more steeply at the weekend

BACKGROUND: International studies associate physical activity (PA) to other factors such as the environment, culture, and policy. External influences on lifestyle and PA, such as the effect of the physical and built environment, are discussed. Neighborhood environments seem to be one of the important aspects in prevention of unhealthy lifestyle and physical inactivity research. OBJECTIVE:The main objective is to analyze the relationship between PA and neighborhood environment of the adult population of the Czech Republic. The study tries to define the basic correlates of PA in relation to environmental and other socio-demographic factors. METHODS: Nationwide data collection of adult PA was done regionally in the Czech Republic between the years 2005-2009 using the IPAQ (long) and ANEWS questionnaires. RESULTS:The results show that males realize significantly more vigorous PA than females while females realize more moderate PA and walking than males. PA of residents of smaller communities is higher than those living in large cities. The level of weekly PA does not significantly affect the neighborhood walkability [H(3, 8708) = 19.60; p < .001; η 2 = .002]. CONCLUSIONS: The results clearly indicate the need to connect multiple sectors that affect the lifestyle of the general population. Possible solution is an interdisciplinary approach to the evaluation of the fundamental environmental factors influencing the level of PA (walkability; SES; participation in organized and voluntary PA; neighborhood safety; type of transportation; size of the community).

Předloženo v září 2008Cílem této studie je analyzovat demografi cké faktory vztahující se k intenzivní a středně zatěžující pohybové aktivitě, chůzi a času stráveným sezením u obyvatel České republiky ve věku 55-69 let a výsledky výzkumu využít jako podklady pro Ministerstvo zdravotnictví při řešení problematiky zdraví a tím přispět ke zkvalitnění životního stylu u této populace. 320 systematicky náhodně vybraných obyvatel České republiky ve věku 55-69 se zúčastnilo této studie. Pro zjištění pohybové aktivity a času stráveného sezením byla aplikována standardizovaná administrativní dlouhá verze mezinárodního dotazníku "International Physical Activity Questionnaire". V rámci doplňkové verze dotazníku respondenti poskytli demografi cké údaje. Pro zjištění vlivu demografi ckých faktorů na pohybovou aktivitu a inaktivitu byla využita binární logistická regrese v programu SPSS 16.0. Doporučení pro intenzivní pohybovou aktivitu splnilo pouze 20,3 % respondentů, pro středně zatěžující pohybovou aktivitu 52,5 % respondentů a pro chůzi 54,4 % respondentů. Z výsledků logistické regrese vyplývá, že větší šanci splnit doporučení pro chůzi mají zaměstnaní lidé a větší šanci splnit doporučení k středně zatěžující pohybové aktivitě mají respondenti ve věku 55-59 let, nekuřáci, se základním vzděláním a žijící v rodinném domku. S rostoucím věkem se zvyšoval i čas strávený sezením. 9 Studie vznikla za podpory MŠMT v rámci výzkumného záměru č. 6198959221 "Pohybová aktivita a inaktivita obyvatel České republiky v kontextu behaviorálních změn".

Předloženo v září 2010 VÝCHODISKA: Pravidelná pohybová aktivita (PA) má velký význam pro zdraví jedince. Může snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a osteoporózy, pomáhá kontrolovat tělesnou hmotnost a posiluje psychiku člověka. Úroveň PA je ovlivněna řadou faktorů, např. socioekonomickým a rodinným statutem, velikostí místa bydliště, ale i regionálními podmínkami pro její realizaci CÍLE: Cílem studie je předložit údaje o PA a inaktivitě dospělých obyvatel olomouckého regionu z hlediska velikosti místa bydliště, způsobu bydlení, indexu tělesné hmo-tnosti, kouření a účasti v organizované PA METODIKA: Výzkumu se zúčastnilo 1011 náhodně vybraných obyvatel olomouckého regionu (448 mužů a 563 žen) ve věku 41,14 ± 8,63 let. Pro získání vybraných ukazatelů PA byl použit dotazník ANEWS distribuovaný vysokoškolskými studenty v jarním a podzimním období let 2005 až 2009. Limity zdravotně prospěšné PA byly stanoveny v souladu s evropskými doporučeními -minimálně 30 minut PA střední intenzity 5krát týdně nebo 20 minut PA vysoké intenzity 3krát týdně VÝSLEDKY: Pohybově nejaktivnější byli muži ve věku 36-45 let. Z vybraných korelátů nejvíce ovlivňovalo úroveň týdenní PA velikost místa bydliště a způsob bydlení, naopak faktory "kuřáctví", účast v organizované PA a indexu tělesné hmotnosti nemají výrazný vliv na celkovou týdenní PA. Nejčastěji provozovanou PA je cyklistika, dále u mužů fotbal a tenis, u žen aerobik a kondiční chůze. * Studie vznikla za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky při řešení výzkumného záměru "Pohybová aktivita a inaktivita obyvatel České republiky v kontextu behaviorálních změn" s identifikačním kódem: RP 6198959221.