Problematika zahloubených suterénů je v literatuře diskutována především z hlediska jejich funkce. Prezentovaný objekt datovaný do druhé poloviny 13. až první poloviny 14. století interpretujeme jako drobný sklípek, sloužící k uskladnění potravin a nápojů k denní spotřebě, a v původní dispozici nadzemních částí dřevohliněného domu předpokládáme i blízkost kuchyně, respektive v této době spíše prostoru určeného k vaření. Z hlediska mikromorfologického studia podlahová vrstva na bázi sklípku vznikala po generace postupným našlapáváním a pravděpodobně i cíleným zametáním. V kontextu s archeologickou interpretací reprezentuje podlahu sklípku, který byl ovšem záměrně udržován v relativní čistotě a na jehož podlahu byl opakovaně našlapáván běžný odpad z činnosti domácnosti. V tomto případě jde o první mikromorfologickou studii v kontextu předměstské vesnické usedlosti na našem území.Klíčová slova: geoarcheologie -dřevohliněná zástavba -zahloubené stavby -formační procesy -podlahové horizonty. Can micromorphology in archaeological contexts answer the question of the use of sunken spaces in medieval villages? A Brno -Královo Pole case study