No abstract

Ab stract:For eign di rect in vest ment (FDI) is an im por tant phe nom e non in in ter na tional eco nomic re la tions. Gen er ally, FDI is stud ied from the point of view of cap i tal and tech nol ogy trans fers to the re cip i ent coun tries while re spect ing a ba sic fact that profit is the main in ves tor's in ter est. In this pa per in Part 2, some rep re sen ta tive ex am ples of typ i cal FDI mod els are pre sented, whereas Part 3 should jus tify the spec i fi ca tion of a model which is for mu lated and ap plied in Part 4. In ves tors can be driven by the ex pec ta tion of max i mum profit which would be ob tained by al lo cat ing FDI ac cord ing to the ex change rate vol a til ity, i.e. af ter a sud den large de val u a tion of the host coun try cur rency large FDI in flows will fol low as fu ture ap pre ci a tion is ex pected. Large ex change rate shocks are de scribed with the help of skew ness. Neg a tive skew ness means that the appreciations oc cur more of ten. Rea son ing of the model ex plain ing FDI by mean, stan dard de vi a tion and skew ness of changes of ex change rate is pro vided. An ap pli ca tion to two New EU Members and two ASEAN countries is presented using panel data and seemingly unrelated regression technique.Keywords: for eign di rect in vest ment, ex change rate vol a til ity, panel data JEL Clas si fi ca tion: C23, F21 In tro duc tionFDI is a re sult of at tempts of firms to find prof it able pro duc tion fa cil i ties and mar kets. While weaker econ o mies are pri mar ily FDI re cip i ents, lead ing world econ o mies ex hibit not only FDI out flow but also strong tran sient FDI in flows. Tech nol ogy trans fer through FDI rep re sents one of the im por tant im pacts on the host coun try. The main in ter est of the in ves tor is represented by profit.A par tic u lar re la tion be tween FDI and eco nomic growth ex ists, though the di rec tion of cau sal ity may not be clear -as shown by Chowdhury and Mavrotas (2003). Other impor tant de ter mi nants of FDI usu ally are la bour cost, in come dif fer ence, pur chas ing power, ex port and exchange rate.

ÚvodPanelová data vznikají opakovaným pozorováním skupiny jednotek, např. domácností, firem nebo i států, majících určitou společnou charakteristiku (např. země EU15, tranzitivní ekonomiky). V kontextu ekonometrických analýz jsou svébytnou kategorií, která umožňuje nahlédnout současně do struktury i dynamiky studovaných ekonomických jevů. Představují větší souhrn detailních informací a umožňují tak lépe postihnout měnící se ekonomickou strukturu i příčiny takových změn. V rámci panelových dat a technik pro jejich zpracování je uspokojivě řešena i otázka krátkých časových řad, což může být užitečné při analýze dat ČR (viz např. Pánková, oba texty 2005). Mohou se tak stát i pomůckou při zkoumání událostí, ke kterým chybí dostatečně dlouhé časové řady, avšak vyskytují se paralelně v podobných vývojových situacích. To je příklad tranzitivních ekonomik. Převážně se jedná o data průřezová, přičemž je možné je zjistit opakovaně, avšak ne v příliš dlouhém časovém horizontu. Krátké časové řady ukazatelů, zejména ročních, neumožňují kvalitní individuální zkoumání, avšak sdružením údajů z několika analogických ekonomik vytvoříme datový soubor, který dovoluje provést rozumnou statistickou verifikaci výsledků.Velká část empirických aplikací koresponduje buď s typem modelu obsahujícího pouze náhodné vlivy, nebo s modelem obsahujícím systematické vlivy; tomu pak odpovídá volba odhadových metod. Rozhodnutí o výběru mezi oběma typy modelů je možné podpořit aplikací Hausmanova testu.

ÚvodSpotfieba tvofií zhruba 50-70 % HDP [24]. V˘daje domácností na koneãnou spotfiebu a její souvislosti s dal‰ími ekonomick˘mi a spoleãen-sk˘mi ukazateli popisují rÛzné teorie, které také rÛznû vysvûtlují spotfiebitelské chování. Hypotéza o permanentním pfiíjmu a spotfiebû vychází z pfiedpokladu, Ïe subjekt spí‰e plánuje svoje spotfiební v˘daje v závislosti na v˘‰i dlouhodobû oãekávaného pfiíjmu, neÏ aby se rozhodoval podle pfiíjmu aktuálního. Pro tvÛrce hospodáfiské politiky je dÛleÏité, Ïe pfii platnosti této hypotézy se spotfiebitel rozhoduje na základû sv˘ch expektací a jeho spotfiební v˘daje jsou proporãní permanentnímu pfiíjmu. ÚroveÀ této proporãnosti mÛÏe prostfiednictvím úrokové míry ovlivnit centrální banka. Je tfieba také poãítat s tím, Ïe spotfiebitel bude jinak reagovat na ‰oky permanentní neÏ na ‰oky tranzitorní.Ohlá‰ení doãasného zv˘‰ení daní v pfiedem vymezeném krátkodobém ãasovém horizontu povede k jiné reakci, neÏ jakou by zpÛsobilo zv˘‰ení trvalé. Permanentním ‰okem mÛÏe b˘t napfi. zmûna sociálního systému, jak to dokladuje napfi. [26].Za pfiedpokladu platnosti hypotézy permanentnosti je moÏné nemûfiitelnou veliãinu permanentního pfiíjmu na agregátní úrovni vypoãí-tat pfii znalosti disponibilního pfiíjmu a pouÏití mechanismu adaptivního oãekávání. Teprve mnohem pozdûji byl formulován postup, kterȗ moÏnil posoudit, zda v dané ekonomice je tato hypotéza opravdu platná. Empirická zji‰tûní v‰ak spotfiebu na úrovni permanentního pfiíjmu velmi ãasto nepotvrzovala, aãkoliv samotná teorie nebyla nijak zpochybnûna. Realistické posouzení umoÏnil aÏ test Campbella a Mankiwa [4], kter˘ pracuje s pfiedpokladem, Ïe permanentní pfiíjem vyuÏívá jen ãást domácností a jejich procentní podíl je moÏné vyãíslit.Cílem tohoto ãlánku je (a) Sjednotit texty smûfiující k formulaci kriteria pro stanovení podílu domácností, na jejichÏ spotfiební v˘daje lze aplikovat teorii permanentního pfiíjmu. V˘sledkem je jednorovnicov˘ ekonometrickm odel s parametrem urãujícím právû velikost tohoto podílu. (b) Zjistit, jaké mnoÏství domác-ností v âR realizuje spotfiební v˘daje v souladu s hypotézou permanentního pfiíjmu. Vzhledem k nemoÏnosti pfiímé kontroly ekonomické správnosti v˘sledku je aplikace roz‰ífiena na zemû Visegrádu a, rovnûÏ kontrolnû, jsou v˘poãty provedeny také pro Rakousko. Vzhledem k povaze dat se ukázalo jako vhodnûj‰í analyzovat Visegrád jako celek, i za cenu ztráty jemnûj‰ího rozli‰ení.Finanãní a ekonomické disturbance z konce prvního a zaãátku tohoto desetiletí se projevují v disponibilních datech a mohly by ovlivnit v˘sledky. Proto je vûnována pozornost i implementaci faktoru krize do spotfiebních modelÛ.

In ves ti ce jsou dùležitým fak to rem pro zvy šo vá ní vý rob ních ka pa cit. Jsou oriento vá ny do bu douc nos ti a nì kte ré je jich as pek ty jsou již ne zvrat né. Zá kla dy pro vysvìt le ní in ves tic for ma li zu je více teo rií, z nichž do mi nant ní mi jsou ne ok la sic ká vychá ze jí cí z Jor gen so na a Q-teo rie navržená To bi nem. Ek vi va len ci obou, pøi splnìní urèitých pøedpokladù, dokázal Hayashi (1982). Na roz díl od ka pi tá lo vých zá sob, vý da je na in ves ti ce jsou pod kon tro lou fir my èa so vì ne pøe tržitì. In ves tiè ní vý da je sou vi se jí s vy tvo øe ním op ti mál ních ka pi tá lových zá sob sloužících k dosažení oèe ká va né ho zis ku a je jich hlav ním zdro jem mají být in ter ní ho to vost ní toky. Pod le Q-teo rie (viz To bin, 1969) zá vi sí výše inves tic na po mì ru oèe ká va né tržní hod no ty fir my a ná kla dù na na hra ze ní hmotných ak tiv, kte rý je ozna èo ván jako Q. Hod no tu Q ne lze zjis tit mì øe ním, avšak hle da jí a na vr hu jí se zpù so by jak ji vyèís lit z ji ných ve li èin, pro tože je no si te lem in for ma ce, kte rá mùže ovliv nit roz ho dová ní o in ves tiè ním cho vá ní fir my. Nì kte ré možnos ti ta ko vých vý poè tù a je jich ap lika ce v pod mín kách Èeské republiky jsou uvedeny v tomto èlánku.