Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové 2 Geriatrická klinika 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Úvod: Předepisování negeriatrických dávek, nevhodných indikací ve stáří a interakcí lék-nemoc představuje specifické oblasti rizikové geriatrické preskripce, které mohou vést k častým polékovým komplikacím, zejména u polymorbidních seniorů s polyfarmakoterapií a vyšším stupněm stařecké křehkosti. Evropský projekt SHELTER (z angl. "Services and Health in the Elderly in Long-TERm care", 7. rámcový program, 2009-2014) byl zaměřen na popis základních charakteristik (včetně preskripčních zvyklostí) u 4156 seniorů v zařízeních dlouhodobé ošetřovatelské péče v 7 evropských zemích (České republice, Itálii, Německu, Nizozemí, Finsku, Velké Británii, Francii) a Izraeli. Tato práce se zaměřuje na retrospektivní analýzu interakcí lék-nemoc ve stáří v českém souboru seniorů projektu SHELTER. Metodika práce: Semi-implicitní metodou (tj. hodnocením komplexních protokolů geriatrických pacientů českého souboru evropského projektu SHELTER, červen-srpen 2019), byl retrospektivně zhodnocen výskyt interakcí lék-nemoc s využitím expertních explicitních kritérií. Jednalo se o Beersova kritéria z roku 2003 a 2012, IPET kritéria, Český expertní národní konsensus potenciálně nevhodných lékových postupů z roku 2013, STOPP/START kritéria verze 1 a IPET kritéria. Senioři byli v projektu SHELTER vyšetřeni s pomocí komplexního geriatrického vyšetření (RAI-LTCF verze II) v 10 regionálně odlišných zařízeních dlouhodobé ošetřovatelské péče (N = 490 seniorů, věk 65 let a více, zařazeni byli všichni senioři dlouhodobě umístění (3 a více měsíců) v účastnících se ošetřovatelských zařízeních ošetřovatelských zařízeních. Ke statistickému zhodnocení byla použita popisná statistika s využitím chí-kvadrát (χ2) testu a Fisherova exaktního testu (p < 0,05). Výsledky: Nejvyšší prevalence užití potenciálně nevhodných interakcí lék-nemoc (64,3 %) byla popsána s pomocí Českého národního konsenzu potenciálně nevhodných léčiv z roku 2013 (z angl. CNC), dále s pomocí Beersových kritérií z roku 2012 (60,2 %), STOPP/START kritérií verze 1 (44,5 %/ 52,9 %) a IPET kritérií (30,2 %). Mezi nejčastěji užívané potenciálně nevhodné postupy identifikované s pomocí Českého národního konsenzu patřilo dlouhodobé užití benzodiazepinů (BZD) u seniorů s diagnózou deprese (7,8 %), užití opioidních analgetik u pacientů s chronickou zácpou bez podání šetrných laxativ (6,3 %), užití BZD u pacientů se synkopami a pády (1 a více pádů za poslední 3 měsíce) (6,1 %) a současné dlouhodobé podávání ACE-I a NSAID bez monitorování kalémie (6,1 %). Závěr: Užití Českého národního konsenzu (CNC) vedlo k dokumentaci nejvyšší prevalence interakcí lék-nemoc v českém souboru seniorů ve srovnání se zahraničními explicitními kritérii. S pomocí explicitních kritérií bylo v dlouhodobé ošetřovatelské péči v ČR identifikováno více než 60 % seniorů, kteří by byli prioritizováni ke komplexním intervencím klinických farmaceutů. S n...

Introduction Prescription of potentially inappropriate medications, non-geriatric doses and drug-disease interactions contribute to high prevalence of adverse drug events, geriatric syndromes and symptoms, and increased frailty in older adults. Despite serious health and socio-economic consequences, a very few studies have been published on phenomenon of prescribing of drug-disease interactions (DDI) in older patients in Central and Eastern Europe. Methods This study aimed to investigate the prevalence of DDI and differences across nursing home (NH) facilities applying relevant parts of Beers 2012 criteria, Czech national consensus 2012 (CNC), and STOPP/START criteria vers.1. This is a retrospective cross-sectional study that analysed semi-implicitly InterRAI-LTC assessment protocols of 490 NH residents from 10 Czech NH facilities (N = 490, 65+) participating in the EU SHELTER project. Retrospective analyses were conducted in 2019 year. Results Prevalence of potentially inappropriate DDI ranged from 44.5% to 62.3% identified by STOPP criteria and CNC, respectively. The most common DDIs were long-term use of benzodiazepines in depressive residents (7.8%) and use of opioids in residents with chronic constipation without osmotic laxative treatment (7.4%). The prevalence of undertreatment identified by START criteria was 52.9%, mainly due to absence of statins in NH residents with diabetes mellitus and cardiovascular risk factors (9.8%) and the absence of anticoagulation therapy in patients with atrial fibrillation (7.1%). Conclusions Potentially inappropriate DDI were highly prevalent in Czech long-term NH residents with significant differences across NH facilities. Using method of semi-implicit medication reviews, we cannot judge the real quality of drug treatment, but there is a necessity to reduce the high prevalence of DDI in NHs in order to prevent potential adverse drug events. Grant support: InoMed project (reg. No: CZ.02.1.01/0.0/0.0/18_069/0010046, 2019–2022), H2020-MCSF-ITN-764632, PROGRESS Q42 FoP, Charles University, FP7-HEALTH-F4–2008-201,917, SVV 260417.

No abstract