Náboženská stránka prusko -rakouské války z roku 1866 se může na první pohled jevit jako věc marginální, 1 už s ohledem na to, že až na vyslovené výjimky 2 se toto téma nikdy nestalo výraznějším předmětem bádání, zatímco jinak mnozí autoři daný konflikt naopak popsali do nejmenších detailů, povětšinou vojenskohistorického charakteru. 3 Válečné střetnutí

Po bitvách na Dobeníně a u Vysokova dne 27 . června 1866 bylo nařízeno obyvatelům okolních vsí postarat se o padlé . K lidem, které krčínský rychtář určil pro tuto nezáviděníhodnou službu, patřil i jistý Jan Hož z Budína u Nového Města nad Metují . Kromě zemřelých vojáků bylo všude i mnoho koňských zdechlin . Po návratu do Budína se Hož necítil dobře . Začal mít silné žaludeční křeče, kůže mu viditelně šedla, až modrala . Během dvou dní Hož zemřel, velmi rychle následován svými dvěma sestrami a synovcem . "Nepomyslil si chudák, co z bojiště na památku si přinese." 2 * * * Většina dobových textů pojednávajících o válečném roce 1866 obsahuje zmínku o průběhu a následcích epidemie cholery, kterou do Čech, na Moravu a do Slezska zanesla pruská okupační vojska . Tato epidemie nebyla způsobena výhradně válečnými událostmi, ale byla součástí celosvětové pandemie, jež propukla v roce 1863 v Indii a odtamtud se rozšířila přes Blízký východ, Balkán a Francii až do Německa . Historikové se víceméně shodují v nepotvrzené domněnce, že pruské jednotky se s cholerou dostaly do kontaktu ve spolkové pevnosti Lucemburk . Nebylo to poprvé, co se obyvatelstvo českých zemí setkalo s touto nebezpečnou chorobou . Jedna z velkých plošných nákaz, některými odborníky považována za epidemii cholery, postihla naše území již v letech 1736 a 1737 . 3 Nicméně o choleře, to znamená nemoci s definovanými symptomy a většinově přijímaným označením, lze mluvit až od počátku 19 . století, kdy choroba řádila v jihovýchodní Asii a na indickém subkontinentu . V roce 1866 šlo již o čtvrtou pandemickou vlnu na českém území v průběhu 19 . století . Ty předchozí se datují do let 1830/1831, 1836 a 1849 . 4 Opakující se pandemické vlny v průběhu relativně krátkých časových období vedly historiky zabývající se epidemiemi k pojmenování 19 . století jako epochy 1 Za odborný dohled musím poděkovat MUDr . Pavlu Vlachému . 2Volně parafrázován příběh zaznamenaný v pamětní knize městyse Krčína . Blíže Státní okresní archiv Náchod (dále SOkA), Obecní úřad Krčín, kniha č . 2, s . 195-196 . 3 Většinou se mluví o deseti pandemiích cholery -odborníci však nejsou zajedno ani v jejich počtu, ani v časovém vymezení jednotlivých vln . Jako první se většinou uvádí ta z let 1816-1826 . Srov . Elizabeth Ryšavá Alvarezová, Modrá nemoc či dávivá úplavice.

Abstract The paper focuses on three figures connected with the Austro-Prussian War in 1866. As the conflict is not a part of the Czech national narrative, it does not present strong personal stories understandable to a broader audience or forming a part of historical awareness of the public. Numerous figures are to be found in the space between the historical reality, myth, tradition and a deliberate literary fiction, but none of them is a part of a universal consensus of understanding – the ability to be placed in time and space. The article focuses on the three figures of the topic of the Prussian-Austrian war that could help to shed some light on several causes of the phenomenon described.

No abstract

The First Czechoslovak Republic had a distinctive impact on Czech and Slovak historic awareness, despite its relatively short duration. One of the reasons for this was the elaborate system of state symbolism, for instance state holidays. This article focuses on the genesis of origin of the system of state holidays, its implementation within the terms of everyday or annual “operation” and finally also on its reception in a multi-national state. The systém of state holidays was represented chiefly by the date of celebration of the birthday of President T. G. Masaryk (3 March), the First of May, the date of the anniversary of the Battle of Zborov (2 July), the Feast of Jan Hus, the feasts of Saint Cyril and Saint Methodius and also Saint Wenceslas, and particularly the 28 October, which was the date the republic had been established.