Background: The present study was aimed at determining the effect of the tube type used for primary sample collection and the manner of transport prior to assessment (either manual or by pneumatic tube) on the degree of pseudohyperkalaemia in leukaemic patients. Methods: Blood from six leukaemic patients was collected into seven primary sample tubes (Monovette Õ , Sarstedt): sample A, heparinized blood gas syringe (potassium reference value); sample B, plasma Li-heparin without separator gel; sample C, plasma Li-heparin with separator gel; and sample D, serum with separator gel. The primary sample tubes designated B, C and D were transported to the laboratory manually. Duplicates of the same sample tubes, B Conclusions: Manual transport of non-coagulable blood (plasma Li-heparin without separator gel) to the laboratory results in the least possible artificial increase in potassium concentration in the sample.

Considering the strong negative interference of ethamsylate in enzymatic assay using Trinder reaction for creatinine quantification, blood from patients with prescribed Dicynone should be taken at least 12 h after the last application of the drug for obtaining the correct creatinine values.

Východiska: Schnitzler-syndrom představuje velmi vzácné získané autoinfl amatorní onemocnění převážně dospělých jedinců vyznačující se typickou kombinací chronicky recidivující kopřivky a monoklonální gamapatie typu imunoglobulinu M nebo G, která predisponuje pacienty k rozvoji maligní lymfoproliferace. V této práci analyzujeme výsledky bio logické léčby anakinrou na národní úrovni s cílem poskytnout data pro efektivní farmakoekonomický odhad, položit základy celostátního registru pacientů, zvýšit osvětu odborné veřejnosti a optimalizovat péči o tyto nemocné. Soubor pacientů a metody: Do retrospektivní studie (10/ 2006-9/ 2013) bylo zařazeno šest mužů s jistou dia gnózou Schnitzler-syndromu ověřenou dle nových štrasburských kritérií. Všichni byli předléčeni antihistaminiky, nesteroidními antifl ogistiky a glukokortikoidy. Čtyři pacienti absolvovali dvě nebo více léčebných linií zahrnujících intravenózní bisfosfonáty, 2-chlorodeoxyadenozin (kladribin), interferon-α, PUVA fotochemoterapii, cyklosporin A, thalidomid, bortezomib, chlorambucil, cyklofosfamid, kolchicin a metotrexát. Žádný z těchto preparátů však nevykazoval dostatečnou účinnost při uspokojivé toleranci. Monoterapie anakinrou byla zahájena ve standardním dávkování 100 mg podkožně denně. Výsledky: U pěti pacientů (83 %) bylo dosaženo kompletní, u jednoho pacienta (17 %) parciální remise. Při kompletní remisi došlo k ústupu kopřivky a bolestí (během několika hodin), normalizaci laboratorních markerů zánětů (během několika dnů) a úpravě kostního metabolizmu měřeného ukazateli osteoblastické osteoformace a osteoklastické osteoresorpce v jednom případu (během několika týdnů). U pacienta v parciální remisi s prokázaným Q703K polymorfi zmem v genu NLRP3 přetrvávají artralgie a sporadické exacerbace kopřivky a febrilií při normalizovaných zánětlivých ukazatelích (včetně hladin interleukinu-6 a interleukinu-18). Medián sledování při probíhající léčbě je aktuálně 30,5 měsíce (37,2 ± 31,2; n = 6). V jednom případu kompletní remise jsme prodloužili interval dávkování na 48 hodin. Během podávání anakinry nedošlo k rozvoji žádných závažných nežádoucích projevů. Závěr: V indikaci Schnitzler-syndromu je anakinra účinným, ověřeným a bezpečným preparátem s možností dlouhodobého podávání při zachování původní efektivity a tolerance. Tento lék blokující cestou interleukinu-1 autonomní zánětlivou reakci organizmu je všeobecně uznávaným lékem první volby a měl by být dostupný ve standardním dávkování všem pacientům se Schnitzler-syndromem.

sFlt-1 and PlGF and, in particular, the sFlt-1/PlGF ratio can detect PE as early as 16 to 20 WG-as long as 10 to 15 weeks before PE onset.