No abstract

No abstract

Germany is a highly innovative country with large regional differences, both in economic performance and innovation potential. This paper focuses on the knowledge production and technological specialization at the state level in Germany and how it affects the exports of individual states. We measured the technological specialization based on average relatedness between patent classes. We demonstrated that technological specialization increased between 1988-1992 and 1998-2002 in most German states, whereas between 2008 and 2012 it slightly declined or remained stable in all states except Saarland and Bremen. Highly innovative states, such as Bayern, as well as the least innovative Sachsen-Anhalt, belong among the most specialized states. Therefore, there is no obvious trend indicating that large specialization is related to higher innovativeness or vice versa. In accordance with other studies, we found that having a higher number of patent applications increases exports. This is especially valid at the state level. However, within the seven examined industrial categories, the relationship is weaker. Apart from patenting, we also estimated other R&D indicators such as Gross Domestic Expenditure on Research and Development (GERD), R&D personnel and technological specialization. Whilst the higher relative numbers of R&D personnel increase the volume of exports relative to regional GDP, in the case of GERD, the results were inconclusive. Furthermore, a higher technological specialization measured by average relatedness between patent classes negatively affects exports. This finding is surprising, and other measures of specialization in different regions should be tested to support it.

No abstract

Hlavním cílem monografie Měnící se tvář Afriky je "kvantifikace proměn v ekonomické, sociálně ekonomické a demografické oblasti, které se od roku 2000 odehrály na africkém kontinentu a které mj. ovlivnily růst kupní síly v regionu" (s. 12). Dílčím cílem je "zkoumání velikosti této kupní síly, resp. detailnější analýza tzv. střední třídy v regionu, včetně zkoumání tzv. nového afrického spotřebitele" (s. 12). Nutno předeslat, že tyto široce definované cíle se naplnit víceméně podařilo, i když hloubka analýzy mohla být v některých částech knihy větší. Shrnout stav a směřování určité ekonomiky nebo dokonce většího regionu je velmi složité, obzvláště pak v rychle se měnícím prostředí rozvojového světa, kde podobné analýzy rychle zastarávají. Autorky se vhodně zaměřily pouze na vybrané ukazatele rozvoje afrických zemí, a to v dlouhodobějším pohledu i šir-ším světovém kontextu.Kniha je rozdělena do tří hlavních kapitol. V první kapitole autorky mapují stav a vývoj afrického regionu po roce 2000, kdy se daří region částečně politicky stabilizovat a zavádět řadu nových reforem, s větším důrazem na poslední dekádu. Zaměřují se na ekonomické, sociální i demografické proměny Afriky, vymezují hlavní růstová centra a nejperspektivnější ekonomiky. Autorky vyzdvihují zlepšení řady významných ukazatelů ekonomického i sociálního rozvoje díky urychlení růstové dynamiky v mnoha afrických KNIŽNÍ RECENZE Ι BOOK REVIEWS