A randomized controlled trial on inspiratory muscle training in pulmonary hypertension: Effects on respiratory functions, functional exercise capacity, physical activity, and quality of life

Aslan, Gökşen Kuran; Akıncı, Buket; Yeldan, İpek; Okumuş, Gülfer

doi:10.1016/j.hrtlng.2020.01.014

Cited by 25 publications

(52 citation statements)

References 32 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…Although our intervention was less frequent, the overall duration of the study was longer. In contrast, Aslan et al [8] were unable to demonstrate between-group differences in 6MWD following IMT. However, despite improvements in inspiratory muscle strength, the average PImax post-intervention remained below 80 cmH 2 O suggesting residual inspiratory muscle weakness.…”

Section: Discussionmentioning

confidence: 84%

See 1 more Smart Citation

Inspiratory Muscle Training Improves Inspiratory Muscle Strength and Functional Exercise Capacity in Pulmonary Arterial Hypertension and Chronic Thromboembolic Pulmonary Hypertension: A Pilot Randomised Controlled Study

Tran

Muñoz

Lau

et al. 2021

Heart, Lung and Circulation

View full text Add to dashboard Cite

BackgroundExercise intolerance is present even in the early stages of pulmonary arterial hypertension (PAH) and is associated with poorer prognosis. Respiratory muscle dysfunction is common and may contribute to exercise limitation. We sought to investigate the effects of inspiratory muscle training (IMT) to improve exercise capacity in PAH. MethodsAdults with PAH were prospectively recruited and randomly assigned to either IMT or a control group. At baseline and after 8 weeks, assessment of respiratory muscle function, pulmonary function, neurohormonal activation, 6-minute walk distance and cardiopulmonary exercise testing variables were conducted. Inspiratory muscle strength was assessed by maximal static inspiratory pressure (PImax). The IMT group performed two cycles of 30 breaths at 30-40% of their PImax 5 days a week for 8 weeks.

show abstract

Section: Discussionmentioning

confidence: 84%

“…However, the findings of IMT on exercise capacity in PAH patients are inconsistent [8][9][10]. Limited studies have investigated the impact of IMT on 6-minute walk distance (6MWD) in people with PAH [8][9][10]. To our knowledge, there are no data characterising the effect of isolated IMT on peak oxygen uptake (VO 2 ) in PAH patients.…”

Section: Introductionmentioning

confidence: 99%

Inspiratory Muscle Training Improves Inspiratory Muscle Strength and Functional Exercise Capacity in Pulmonary Arterial Hypertension and Chronic Thromboembolic Pulmonary Hypertension: A Pilot Randomised Controlled Study

Tran

Muñoz

Lau

et al. 2021

Heart, Lung and Circulation

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…This could be explained with training intensity (lower in our study) and baseline values (mean 29 cm H 2 0 in our study, 55.7-78.2 cm H 2 0 in other). 19,20 More than 70% of the participants presented with poor sleep quality at baseline assessment pointing out important health concern in PAH patients. 16,21 Contrary to expected, we did not fi nd clinically signifi cant symptoms of depression in the studied population and approximately half of patients had clinically signifi cant symptoms of anxiety that can also explain poor quality of sleep.…”

Section: Discussionmentioning

confidence: 99%

Individually tailored 12-week home-based exercise program improves both physical capacity and sleep quality in patients with pulmonary arterial hypertension

et al. 2021

View full text Add to dashboard Cite

Většina pacientů s optimální farmakologickou léčbou plicní arteriální hypertenze vykazuje klinické příznaky a trpí sníženou tolerancí zátěže i špatnou kvalitou života. V roce 2019 byl publikován dokument pracovní skupiny Evropské respirační společnosti (European Respiratory Society) pro cvičení a rehabilitaci pacientů s těžkou chronickou plicní hypertenzí, v němž se uvádí, že individuálně navržené a monitorované cvičební programy jsou pro z klinického hlediska stabilizované pacienty s farmakoterapií plicní hypertenze nejspíše bezpečné. V současné době je práce na rehabilitačních intervencích specifi ckých pro jedince s plicní arteriální hypertenzí teprve ve stadiu výzkumu. Předkládáme předběžné výsledky rozsáhlejší studie s cílem ukázat účinnost individuálně navrženého 12týdenního domácího cvičebního programu v tom, že zlepšuje toleranci zátěže i kvalitu spánku a omezuje emoční vypětí pacientů s plicní arteriální hypertenzí. Metody: Popisované výsledky byly získány v prospektivní randomizované kontrolované intervenční studii. Do analýzy byly zařazeny údaje 16 pacientů s plicní arteriální hypertenzí. Celá skupina absolvovala komplexní tréninkový program sestávající z 12týdenního individuálně navrženého cvičení, edukace, informací o zásadách sebeovládání a telerehabilitace. Součástí programu byly i posilování svalstva, dechové aerobní cvičení i relaxační techniky. Výsledky: V trénované skupině bylo zaznamenáno statisticky významné průměrné prodloužení vzdálenosti překonané v 6minutovém testu chůze (6MWT) (Δ = 51,7 ± 45,1 m). U šesti účastníků studie (66,7 %) z trénované skupiny a dvou pacientů (28,6 %) z kontrolní skupiny byl pozorován minimální klinicky významný rozdíl ve vzdálenosti překonané v 6MWT (25-33 m). V trénované skupině se výsledky IP submax testu změnily statisticky významně (Δ = 9,8 ± 4,7 cm H 2 0). V sebeposuzovacím dotazníku kvality spánku se hodnoty PSQI zlepšily ze špatné na dobrou u čtyř (44,5 %) pacientů z trénované skupiny. Skóre podškál nemocniční deprese a úzkosti (HADS) potvrdila klinicky významný úbytek symptomů úzkosti v obou skupinách. U symptomů deprese nebyly klinicky významné změny nalezeny. Nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky. Závěr: U pacientů se stabilizovanou plicní arteriální hypertenzí námi hodnocený 12týdenní individuálně navržený domácí cvičební program účinně zlepšuje jejich funkční kapacitu (toleranci zátěže) i kvalitu spánku. Další zdokonalení metodologie cvičebních programů v oblasti plicní arteriální hypertenze si vyžádá další studie. Tento text přináší předběžné výsledky dosud probíhající studie.

show abstract

“…Regarding the evaluation of respiratory musculature, the measurement of maximum inspiratory pressure and maximum expiratory pressure has been used in studies that include patients with pulmonary hypertension 29 , 48 , 49 .…”

Section: Discussionmentioning

confidence: 99%

“…The patients that have been reported to benefit from respiratory muscle training are those with moderate 48 and even with severe pulmonary hypertension 61 ; due to the severity and cardiovascular compromise of the patients, the prescription must be carried out safely and effectively.…”

Section: Trainingmentioning

confidence: 99%

Muscle training in patients with pulmonary hypertension. a narrative review

Benavides-Cordoba

Spruit

2021

Colomb Med

View full text Add to dashboard Cite

Patients with pulmonary hypertension present limited tolerance to exercise and aerobic capacity, which is reflected in the reduction in peak oxygen consumption and functional performance. This intolerance to exercise has traditionally been attributed to cardiac and respiratory dysfunction. However, as it happens in other chronic diseases, lower-limb and respiratory muscle alterations are also involved in patients with pulmonary hypertension. Increasing evidence suggests that physical exercise training is an efficient and safe strategy. The recommendation for light and moderate-intensity exercise is made within the framework of pulmonary rehabilitation, and its benefits have been previously described. In diseases such as COPD, lower-limb muscle function, exercise tolerance and quality of life improve following exercise training. And just as with COPD, it is necessary to promote evidence-based interventions with pulmonary hypertension. This narrative review focuses on the evaluation, safety and efficacy of training the respiratory muscles and the muscles of upper and lower extremities in patients with pulmonary hypertension.

show abstract

A randomized controlled trial on inspiratory muscle training in pulmonary hypertension: Effects on respiratory functions, functional exercise capacity, physical activity, and quality of life

Cited by 25 publications

References 32 publications

Inspiratory Muscle Training Improves Inspiratory Muscle Strength and Functional Exercise Capacity in Pulmonary Arterial Hypertension and Chronic Thromboembolic Pulmonary Hypertension: A Pilot Randomised Controlled Study

Inspiratory Muscle Training Improves Inspiratory Muscle Strength and Functional Exercise Capacity in Pulmonary Arterial Hypertension and Chronic Thromboembolic Pulmonary Hypertension: A Pilot Randomised Controlled Study

Individually tailored 12-week home-based exercise program improves both physical capacity and sleep quality in patients with pulmonary arterial hypertension

Muscle training in patients with pulmonary hypertension. a narrative review

Contact Info

Product

Resources

About