Alfred Schutz and the Austrian School of Economics

Prendergast, Christopher

doi:10.1086/228461

Cited by 112 publications

(37 citation statements)

References 23 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…Prendergast (1986), který jako první hluboce analyzoval Schutzovo napojení na rakouskou školu, přesvědčivě dokazuje, že jeho první a nejsystematičtější dílo z roku 1932 Der Sinnhafte Aufbau der sozialen Welt (Smysluplná výstavba sociálního světa, Schutz, 1974a) vznikla právě pro skupinu lidí kolem tohoto semináře. Jejím účelem podle Prendergasta bylo vyrovnání se se slabinami, kterými trpěla rakouská škola v průběhu 30. let -chybějící teorií intersubjektivity a zastaralým novokantovským (v naší terminologii impozicionistickým) způsobem legitimizace svých apriorních východisek.…”

Section: Alfred Schutz Empirismus a Přirozený Světunclassified

“…Schutz na rozdíl od Misese nerozlišuje na jedné straně čisté praxeologické pojmy a na straně druhé ideální typy jako pojmové nástroje historických věd. Dá se u něho hovořit o "teleskopickém pojetí ideál-ního typu" (Prendergast, 1986) -"teoretické" a "historické" ideální typy se liší pouze mírou anonymity, která je přisuzována modelovým aktérům. Extrémním případem je pak zcela anonymní "agent" (v případě ekonomie racionální aktér, homo economicus), jehož jednání je bráno jako zcela oproštěné od subjektivity i historických kulis a lze o něm říci, že na takto vymezeném poli probíhá se zákonitou pravidelností (dá se popsat jako splňující axiomy úplnosti srovnání, tranzitivity, monotónnosti preferencí vzhledem k pravděpodobnosti, nezávislosti na kontextu atp.).…”

Section: Alfred Schutz Empirismus a Přirozený Světunclassified

See 1 more Smart Citation

From Mises to Schutz. A Question of Apriorism in Economics

Špecián¹

2012

Politicka ekonomie

View full text Add to dashboard Cite

Ekonomie jako jedna ze společenských věd se nachází, máme-li použít terminologie Thomase Kuhna (1996), stále v předparadigmatickém období, které se vyznačuje ve srovnání s přírodními vědami poměrně nízkou mírou toho, na čem se různé směry a učení všeobecně shodnou. Spory, ve kterých ekonomie středního proudu soupeří s četnými heterodoxními školami, se netýkají jen "věcných" otázek, ale i platné metody zkoumání. Úspěchy na poli přírodních věd inspirovaly mnoho společenských vědců při snaze pokud možno napodobit úspěšnou přírodovědeckou metodologii, což se promítlo v důrazu na primát ověřování empirických hypotéz pomocí sofi stikovaných ekonometrických technik a konstruování modelů, jejichž kvalita je ověřována úspěšností predikce. Tento postoj je klasickým způsobem vyjádřen ve Friedmanově (1953) slavném eseji Metodologie pozitivní ekonomie -není zkoumána realističnost předpokladů modelu, cílem je optimalizace schopnosti předpovídat budoucí vývoj.Filosofi ckým východiskem tohoto stanoviska je zejména logický pozitivismus hlásaný Vídeňským kruhem od 20. let 20. století, který popírá spolehlivost introspekce, jež byla vždy opěrným bodem "rozumějících" společenských věd, i poznatelnost posledních příčin a principů (zákonů) světa, což činí poznání vždy jen hypotetickým a nehotovým. Konstruovat a stále zdokonalovat modely využívající komplexní matematický aparát a empiricky ověřovat získané predikce je úkolem vědy oproštěné od naivity a metafyzických předsudků. Podle pozitivismu všechny smysluplné výroky pocházejí buď ze zkušenosti, nebo jsou analytické (užitečné tautologie) jako matematika a logika. 1 Tento přístup s sebou nese i metodologický monismus: metody přírodních a společen-ských věd se v zásadě neliší, existuje pouze jedna věda (unifi ed science).Pozitivistický postoj v žádném případě není nesporný -na fi losofi ckém poli utržil vážné šrámy již například od Quinea (1951), který ukázal, že neexistuje žádný jednoduchý způsob ověřování a oddělování smysluplného od nesmyslného, jaký si logičtí pozitivisté představovali. V přírodních vědách i v ekonomii začalo hledání cesty k překonání původní dogmatické formy pozitivismu. V této práci bude naším východiskem kritika pozitivismu zaznívající ze strany rakouské školy. Ta argumen-1Analytický apriorní soud je pouze rozvinutím pojmu, který sice užitečným způsobem vyjasňuje, ale nic nového k němu nepřidává. Matematika je v tomto smyslu pouze bohatým rozvinutím základní identity A=A.

show abstract

Section: Alfred Schutz Empirismus a Přirozený Světunclassified

From Mises to Schutz. A Question of Apriorism in Economics

Špecián¹

2012

Politicka ekonomie

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…His knowledge of social science was above all influenced by his friends from the MisesCircle, in other words, from Austrian Economics (cf. Prendergast 1986). The impressive work of Fritz Machlup, with whom Schutz maintained close contact, consists as well mainly of those typical non-empirical economic models which are based on relatively simple assumptions in order to keep the theoretical complexity manageable (see Machlup 1978).…”

Section: Schutz's Dismissal Of Causal Adequacymentioning

confidence: 99%

The Phenomenological Life-World Analysis and the Methodology of the Social Sciences

Eberle

2010

Hum Stud

View full text Add to dashboard Cite

This Alfred Schutz Memorial Lecture discusses the relationship between the phenomenological life-world analysis and the methodology of the social sciences, which was the central motive of Schutz's work. I have set two major goals in this lecture. The first is to scrutinize the postulate of adequacy, as this postulate is the most crucial of Schutz's methodological postulates. Max Weber devised the postulate 'adequacy of meaning' in analogy to the postulate of 'causal adequacy' (a concept used in jurisprudence) and regarded both as complementary and, in the context of sociological analysis, critical. Schutz extracted the two postulates from the Neokantian epistemology, dismissed the concept of causality, and reduced Weber's two postulates of adequacy into one, namely, the adequacy of meaning. I discuss the benefits and shortcomings of this reduction. A major problem, in my view, is that Schutz's reformulation lost the empirical concern that was inherent in Weber's 'causal adequacy'. As a result, the models of economics (which shaped Schutz's conception of social science) are considered to be adequate if they are 'understandable' to an everyday actor, even when they are based on the most unrealistic assumptions. To recapture Weber's empirical orientation I recommend a more restrictive interpretation of the postulate of adequacy that links it to qualitative research and unfolds the critical potential of Schutz's phenomenological life-world analysis. My second goal is to report on some current developments in German sociology in which a number of approaches explicitly refer to Schutz's analysis of the life-world and attempt to pursue 'adequate' empirical research. This lecture focuses on three approaches: ethnophenomenology, life-world analytic ethnography, and social scientific hermeneutics.

show abstract

“…Of particular interests to Austrians are Schütz's essays on political economy including his review of Mises' Grundprobleme der Nationalökonomie ("Basic Problems of Political Economy") and the essay he wrote for the occasion of Hayek's 1936 visit to Vienna ("Political Economy: Human Conduct in Social Life"). For discussions of Schütz's personal and intellectual connections to Mises and the Austrian school see Augier (1995), Boettke (1998), Foss (1996), Koppl (1997), Kurrild-Klitgaard (2003), and Prendergast (1986). 2 See Lavoie's Economics and Hermeneutics (1990a) and Prychitko's Individuals, Institutions, Interpretations (1995) for overviews of the hermeneutical Austrian project.…”

Section: A Brief History Of the Hermeneutics Debatementioning

confidence: 99%