An Empirical Analysis of Price Convergence of the Czech Republic and the New EU Member States towards the Euro Area

Abstract

ÚvodRozšíření Evropské unie o nové členské země (NMS) 1 představovalo dosažení dalšího stupně integračního procesu. Logickým krokem, který následuje, je skutečnost, že se česká ekonomika spolu s dalšími NMS připravuje na přijetí jednotné evropské měny. V tomto případě však existují maastrichtská konvergenční kritéria zaměřená na vybrané ukazatele charakterizující proces nominální konvergence ekonomiky a další podmínky. Jako problémová se ukazují kritéria nominální konvergence v někte-rých oblastech (zejména ta vztahující se k fi skální politice, vývoji měnového kurzu a míře infl ace). Důležitou roli v případě posledně uvedeného kritéria hraje sladěnost domácí cenové a ekonomické úrovně, které determinují i další konvergenční kritéria a ekonomické prostředí.Reálná a nominální konvergence je ovlivněna nejen řadou faktorů, které jsou spojené jak s domácí ekonomikou (viz Holub a Čihák, 2005; Égert, 2007), tak s externími vlivy jako je již uvedený vstup země do Evropské unie (do eurozóny), ale též procesy outsourcingu a realokace produkce v rámci Evropské unie (viz Alho et al., 2008). Změny cenových relací a cenových úrovní jsou významným ekonomickým jevem, který je dlouhodobě pozorován např. v konvergujících zemích Evropské unie (Faber a Stockman, 2007; Dregel et al., 2007), a to především pro tzv. obchodovatelné statky. Statky, které jsou ovlivněny národním zdaněním a regulací, bariérami omezujícími jejich směnu (neobchodovatelné statky), je situace podstatně komplikovanější. Na straně druhé existují studie, které nepotvrzují hypotézu konvergence cen, a to ani pro (vybrané) statky obchodovatelné (např. Lutz, 2004), resp. konvergenci infl ačních měr (viz Buseti et al., 2006). V řadě případů však jde o studie založené na údajích z počátečních let fungování vnitřního (jednotného) trhu EU, resp. měnové unie a mohou tedy být ovlivněny skutečnostmi z tohoto faktu plynoucími (např. přizpůsobování se externím šokům v prostředí jednotné měnové politiky). I publikace 1 V dalším textu budeme pro odlišení oproti starým členským zemím EU pro skupiny nových členských zemí EU používat zkratku NMS, kde číslovka udává počet zemí; do NMS5 patří země Visegrádské skupiny a Slovinsko, NMS8 zahrnuje navíc pobaltské státy; NMS10 navíc zahrnuje Kypr a Maltu a do NMS12 patří všechny nové členské země včetně Bulharska a Rumunska. * Autor děkuje Romanu Horvátovi a Luboši Komárkovi za komentáře k první verzi tohoto textu a Luboši Markovi, Martinu Cíchovi a anonymnímu recenzentovi, jejichž poznámky a doporučení vedly ke zlepšení kvality tohoto textu. Veškeré chyby a opomenutí jsou mé vlastní.

Competitiveness in the European Union: A Trend to Convergence?

“…The commonly used methods of the convergence analysis are the beta and sigma convergence methods (for example Sala-i-Martin, 1996, Young et al, 2008, Žďárek, 2011or Mazurek, 2013, which we apply to verify the results of the cluster analysis. The beta convergence method is based on the comparison of the indicator value in the base year and its average growth.…”

Is competitiveness in the European Union converging?

“…A wide range of indicators has been applied in the scientific literature to substantiate real and nominal convergence in the European Union. In particular, gross domestic product per capita and price levels are indicators often used to assess convergence or divergence in the European Union (for example Matkowski and Próchniak, 2004, Žďárek, 2011and Dobrinski and Havlik, 2014. Other authors use different indicators to verify convergence in the EU, for example unemployment, productivity or unit labour cost (Estrada, et al, 2012, Sondermann, 2012and Bourgeot, 2013.…”