The paper analyses the process of real convergence of the New Member States of the European Union. Its importance is underlined in connection with a successful catching-up and a special attention is paid to the countries involved in the fifth European enlargement, with the exception of Cyprus and Malta. We note that, over the last decade, these economies experienced robust economic growth, which had a stronger impact on the convergence process within the EU8 group than to EU15. Our assumptions are investigated empirically by a comparison of beta and sigma-convergence analysis with time-series based stationarity and cointegration tests.

Abs tract:This pa per ana ly ses the pro cess of no mi nal and real con ver gen ce of the new Mem ber Sta tes of the Eu ro pean Uni on. It also dis cus ses the o re ti cal and metho do lo gi cal is sues re la ting to this pro cess. The im por tan ce of no mi nal and real con ver gen ce is un der li ned in con necti on with a success ful catching-up. The EU-10 eco no mies ex pe ri en ced ro bust eco no mic growth in re cent years, which had a po si ti ve im pact on the con ver gen ce pro cess. Although this fa vou ra ble de ve lo p ment of real con ver gen ce (GDP per ca pi ta in PPS) is ac com pa nied by a si mul ta ne ous pri ce (no mi nal) con ver gen ce (chan ges in re la ti ve pri ces and a con ver gen ce of pri ce le vels), the com pa ra ti ve pri ce le vel is still bi a sed to wards lower le vel in com pa ri son with the per capita income.Key words: no mi nal and real con ver gen ce, Ba lassa-Sa mu el son ef fect, re la ti ve pri ce le vel, com pe ti ti ve ness JEL Clas si fi cati on: O11, E30, F15

ÚvodRozšíření Evropské unie o nové členské země (NMS) 1 představovalo dosažení dalšího stupně integračního procesu. Logickým krokem, který následuje, je skutečnost, že se česká ekonomika spolu s dalšími NMS připravuje na přijetí jednotné evropské měny. V tomto případě však existují maastrichtská konvergenční kritéria zaměřená na vybrané ukazatele charakterizující proces nominální konvergence ekonomiky a další podmínky. Jako problémová se ukazují kritéria nominální konvergence v někte-rých oblastech (zejména ta vztahující se k fi skální politice, vývoji měnového kurzu a míře infl ace). Důležitou roli v případě posledně uvedeného kritéria hraje sladěnost domácí cenové a ekonomické úrovně, které determinují i další konvergenční kritéria a ekonomické prostředí.Reálná a nominální konvergence je ovlivněna nejen řadou faktorů, které jsou spojené jak s domácí ekonomikou (viz Holub a Čihák, 2005; Égert, 2007), tak s externími vlivy jako je již uvedený vstup země do Evropské unie (do eurozóny), ale též procesy outsourcingu a realokace produkce v rámci Evropské unie (viz Alho et al., 2008). Změny cenových relací a cenových úrovní jsou významným ekonomickým jevem, který je dlouhodobě pozorován např. v konvergujících zemích Evropské unie (Faber a Stockman, 2007; Dregel et al., 2007), a to především pro tzv. obchodovatelné statky. Statky, které jsou ovlivněny národním zdaněním a regulací, bariérami omezujícími jejich směnu (neobchodovatelné statky), je situace podstatně komplikovanější. Na straně druhé existují studie, které nepotvrzují hypotézu konvergence cen, a to ani pro (vybrané) statky obchodovatelné (např. Lutz, 2004), resp. konvergenci infl ačních měr (viz Buseti et al., 2006). V řadě případů však jde o studie založené na údajích z počátečních let fungování vnitřního (jednotného) trhu EU, resp. měnové unie a mohou tedy být ovlivněny skutečnostmi z tohoto faktu plynoucími (např. přizpůsobování se externím šokům v prostředí jednotné měnové politiky). I publikace 1 V dalším textu budeme pro odlišení oproti starým členským zemím EU pro skupiny nových členských zemí EU používat zkratku NMS, kde číslovka udává počet zemí; do NMS5 patří země Visegrádské skupiny a Slovinsko, NMS8 zahrnuje navíc pobaltské státy; NMS10 navíc zahrnuje Kypr a Maltu a do NMS12 patří všechny nové členské země včetně Bulharska a Rumunska. * Autor děkuje Romanu Horvátovi a Luboši Komárkovi za komentáře k první verzi tohoto textu a Luboši Markovi, Martinu Cíchovi a anonymnímu recenzentovi, jejichž poznámky a doporučení vedly ke zlepšení kvality tohoto textu. Veškeré chyby a opomenutí jsou mé vlastní.

The aim of this article is to complement the existing economic and financial strand of the literature by defining three alternative regimes of the clean price volatility of a bond with respect to the level of interest rates in the economy. The suggested method takes into account responses to the changing nature of financial markets and allows for the possibility of observing negative interest rates. Our approach enables to find particular values of switching points between alternative regimes. After showing main theoretical steps, an investigation of the dependence of such points on key parameters of bonds is provided. An empirical illustration follows, accompanied by a discussion of theoretical and practical effects of this bond property. This approach offers both theorists and interested practitioners a way of overcoming difficulties associated with computations because of the complicated theoretical background. The results can be generalised, so that they apply both to the life of a bond and to the behaviour of a portfolio of bonds at a point of time.

Abstract:The article analyses the process of nominal convergence of the new EU member states (NMS) with particular attention paid to some applied and theoretical aspects, which may have impact on the process of the euro adoption. Chapter two addresses selected theoretical and methodological issues connected with the International Comparison Project (ICP). It discusses determinants and influences affecting price level convergence and some issues that have set off new trends, such as the globalization or process of the on-going European integration. This chapter also presents a brief summary of the main trends of price convergence observed by focusing on changes of comparative price levels (CPL) for various disaggregated items of GDP. It also deals with potential issues and problems arising in this context. Chapter three is aimed at an empirical verification of price convergence and at a search for main driving factors using data for the NMS and the old EU member states over 11 years (1995)(1996)(1997)(1998)(1999)(2000)(2001)(2002)(2003)(2004)(2005)(2006). There are some differences in results depending on the applied econometric method. The most important determinants of price level are GDP and population, the openness and public finance's indicators are not significant. The last section summarises the main findings.