Analýza a priori jako součást přípravy učitele na výuku

Abstract

Článek se zabývá výzkumem v rámci didaktického inženýrství tak, jak je zavedeno a rozpracováno v teorii didaktických situací. Zaměřuje se na analýzu a priori didaktických situací a na její vztah k přípravám na výuku matematiky v praxi učitelů matematiky 1. a 2. stupně a budoucích učitelů matematiky. V textu je podrobně popsán a analyzován experiment umožňující odhalit a vysvětlit možné příčiny rozdílů jednak mezi analýzou a priori podle teorie didaktických situací a přípravami učitelů, a také mezi jednotlivými skupinami učitelů.

Reflection of Problem Solving Task and Importance of A-priori Analysis in Preparing Teacher for the Teaching Process

“…It is an analysis that, according to [10], is helpful in planning the lesson and selecting activities. It is then necessary to compare the a priori analysis and the a posteriori analysis, which will be helpful for the teacher with regard to the interpretation of unexpected student strategies, their argumentation, student errors, ... [11].…”

Blueprint as a Motivating Factor for the Development of Spatial Ability in Teaching of Mathematics: An Action Research Study

“…The theory of didactic situations in mathematics is based on the assumption that for mathematical knowledge it is possible to model at least one corresponding mathematical situation. It therefore studies the logical, mathematical and ergonomic elements that are needed to create such situations [30].…”

Dovednost studentů učitelství biologie aplikovat teorii didaktických situaci při přípravě na výuku

“…Obsahuje přípravu vlastních činností, soubory úloh, her, otázek, ale -a v tom vidíme její Obr. 1: Tři fáze řízeného vzdělávání podle Brousseaua potenciál -obsahuje také rozbor problémů, které mohou nastat při vyučovací hodině, což v běžné přípravě obvykle zahrnuto nebývá (Nováková, 2013). Učitel si tedy před vyučováním záměrně klade otázky: "Na co se mne mohou žáci zeptat?…”

“…Teorie didaktických situací (TDS) je známa z publikací didaktiků matematiky a výukové praxe učitelů matematiky (Brousseau, 1997;Brousseau & Sarrazy, 2002;Nováková, 2013;Novotná et al, 2006). Jedná se o ucelenou, konstruktivisticko--strukturalistickou, didaktickou teorii, která chápe vzdělávací proces jako posloupnost různých situací vedoucích k modifikacím v chování žáků typickém pro získání nových znalostí (Novotná et al, 2006).…”