2016
DOI: 10.12924/of2016.02010023
|View full text |Cite
|
Sign up to set email alerts
|

Can the Adoption of Organic Farming Be Predicted by Biogeographic Factors? A French Case Study

Abstract: Abstract:Organic farming adoption is on the rise in many countries, due to the increased awareness of farmers, citizens, governments and other stakeholders of its more sustainable nature. Various studies have investigated the socio-economic drivers (e.g., consumer demand, support measures, agricultural policies) of organic farming adoption, but less attention has been paid to whether biogeographic factors could also be associated with variation in rates of organically managed farms in certain regions within co… Show more

Help me understand this report

Search citation statements

Order By: Relevance

Paper Sections

Select...
1
1
1

Citation Types

0
1
0
2

Year Published

2019
2019
2023
2023

Publication Types

Select...
4

Relationship

0
4

Authors

Journals

citations
Cited by 4 publications
(3 citation statements)
references
References 54 publications
0
1
0
2
Order By: Relevance
“…Právě na lokální úrovni se shlukování ekologického zemědělství děje na základě řady socio-ekonomických faktorů jako jsou sociální kapitál, působení difuze a sousedského efektu, členství v družstvech a certifikačních orgánech, existencí úspěšných ekologických zemědělců a zemědělských poradců a podporou lokální komunity a marketingových kanálů ekologického zemědělství (Ilbery, Maye 2011). Tyto specifické lokální faktory se liší místo od místa a často také vycházejí ze specifik zemědělství daného státu, proto vývoj diskuse lokalizace ekologického zemědělství v západoevropských zemích poukázal na význam obecnějších environmentálních faktorů (Gabriel et al 2009) a na potřebu výzkumu biogeografických faktorů přijetí ekologického zemědělství (Pautasso, Vieweger, Barbosa 2016).…”
Section: Teoretická Východiska Výzkumu Ekologického Zemědělstvíunclassified
See 1 more Smart Citation
“…Právě na lokální úrovni se shlukování ekologického zemědělství děje na základě řady socio-ekonomických faktorů jako jsou sociální kapitál, působení difuze a sousedského efektu, členství v družstvech a certifikačních orgánech, existencí úspěšných ekologických zemědělců a zemědělských poradců a podporou lokální komunity a marketingových kanálů ekologického zemědělství (Ilbery, Maye 2011). Tyto specifické lokální faktory se liší místo od místa a často také vycházejí ze specifik zemědělství daného státu, proto vývoj diskuse lokalizace ekologického zemědělství v západoevropských zemích poukázal na význam obecnějších environmentálních faktorů (Gabriel et al 2009) a na potřebu výzkumu biogeografických faktorů přijetí ekologického zemědělství (Pautasso, Vieweger, Barbosa 2016).…”
Section: Teoretická Východiska Výzkumu Ekologického Zemědělstvíunclassified
“…Dále jsme se zaměřili na výzkum vztahu ekologického zemědělství a přírodních podmínek pro zemědělství podobně jako Pautasso, Vieweger, Barbosa (2016). Přírodní podmínky jsou podle Bičíka a Jančáka (2005) spolu s ekonomickými a sociálními předpoklady významnými faktory ovlivňujícími zemědělskou výrobu.…”
Section: Metodika a Dataunclassified
“…Frequently changes in society's outlook also influence farmers to adopt new and improved farming methods which are suitable. (Pautasso et al, 2016) Bangladesh ranked 3 rd in producing vegetables globally (Hossain, 2019). It not only meets up its demand but also import to other countries.…”
Section: Introductionmentioning
confidence: 99%