“…Proto je tento proces zdaleka nejčastěji využíván k vymezení funkčních regionů a k regionálně geografickým pracím analyzujícím sídelní a regionální systémy. S méně či více sofistikovanými funkčními regionalizacemi na základě dojížďky za prací se dnes lze setkat ve většině vyspělých zemí, které disponují potřebnými údaji: v Británii (Coombes, Green, Openshaw, 1986 nebo Coombes, 2010), Španělsku (Casado-Díaz, 2000; Martínez-Bernabeu, Casado-Díaz, 2016), Slovensku (Bezák, 2000; Halás a kol., 2014), Austrálii (Mitchell, Watts, 2010), Novém Zélandu (Papps, Newell, 2002;), Irsku (Meredith a kol., 2007), Jihoafrické republice (Nel a kol., 2008), Polsku (Gruchociak, 2012), České republice (Klapka a kol., 2016), Slovinsku (Drobne, Lakner, 2016), Maďarsku (Pálóczi a kol., 2016) nebo Portugalsku (Soares, Figueiredo, Vala, 2017).…”