Development of Economic and Social Dependency and Population Ageing

Abstract

ÚvodStárnutí obyvatelstva, tj. zvyšování podílu starších osob v populaci, je proces, který demografové pozorují již řadu desetiletí. V minulosti bylo jednou z hlavních příčin prodlužování střední délky života při narození především výrazné snižování úmrtnosti dětí. Od počátku 70. let minulého století však zaznamenáváme ve vyspělých zemích též snižování úmrtnosti a prodlužování délky života osob vyššího i vysokého věku. Zprvu to bylo vnímáno veskrze pozitivně, nevzbuzovalo to zvláštní pozornost, nevyvolávalo obavy. Spíše se začínaly objevovat pouze úvahy, jak delší život seniorů naplnit, jak jej učinit plnohodnotným, aby nešlo o pouhé přežívání. Teprve na počátku 90. let se začaly projevovat ekonomické důsledky výše zmíněného procesu -především růst ná kladů na sociální a zdravotní péči o staré osoby. To mělo pochopitelně za následek zvýšený zájem odborné i laické veřejnosti o problematiku stárnutí populace. V 90. letech se nebývale rozrostla literatura zabývající se touto tématikou a stár nutí populací se stalo jedním z velmi frekventovaných témat většiny (nejenom) demografi ckých konferencí. Od té doby se situace nijak výrazně nezměnila, stárnutí populací ekonomicky vyspě-lých zemí pokračuje. Z odborného pro blému se stále více stává též významný problém politický. Viz např. Koschin a kol. (2004).Z dosavadních demografi ckých analýz je zřejmé, že stárnutí populace bude dále pokračovat minimálně několik desetiletí. Abychom mohli uvažovat, jak by měla společnost adekvátně reagovat na ekonomické, sociální i jiné důsledky stárnutí naší populace, musíme mít především re la tivně přesnou představu, jak bude naše populace vypadat v budoucnu. Tu lze získat na základě demografi ckých prognóz a projekcí dalšího vývoje naší populace. Neméně důležitý je výběr a výpočet vhodných ukazatelů, které stárnutí populace a jeho ekonomické a sociální důsledky co nejpřesněji charakterizují.Pokusili jsme se proto danou problematiku objasnit na nejenom běžně používa-ných ukazatelích, které charakterizují socioekonomické důsledky stárnutí, ale také použít méně známé, ale vhodnější ukazatele pro hodnocení daného procesu stárnutí. Použili jsme index sociálního zatížení jako přesnější ukazatel a poukázali na změny, které lze očekávat do budoucna z pohledu vývoje obyvatelstva a stárnutí populace. Pro

Remittances and their Impact on the Czech Economy

“…The not very high level of fertility as well as the slight linear growth in the average length of life causes the aging of population in most European developed countries including the Czech Republic (Fiala, Langhamrová, 2013). The aging of the population and the rising proportion of senior citizens will understandably cause growth of the economic burden on the pension insurance system.…”

Regional Aspects of Income Polarization in the Slovak Republic

“…Téma významným spôsobom rezonuje aj v prácach slovenských a českých autorov, ktorí sa venujú problematike rozdeľovania príjmov, a to napr. zo štatistické-ho hľadiska (Malá, 2013), z pohľadu príjmovej diferenciácie medzi mužmi a ženami (Tartaľová a Sovičová, 2013), iní sa zaoberajú vzťahom medzi výdavkami a príjma-mi domácností , osobitosťami vývoja štruktúry príjmov (Morvay, 2013), súvislostiam príjmovej stratifi kácie (Pauhofová a Martinák, 2014) a osobitostiam príjmov strieborných (Pauhofová a Páleník, 2013;Fiala a Langhamrová, 2013), príp. dopadmi zmien DPH na reálne príjmy (Dušek a Jánský, 2012).…”

Modelling of the Future Development of the Total Amount of Premium Paid and Total Amount of Old-Age Pensions in the Czech Republic.

“…Růst podílu osob 65letých a starších proto nebude mít za následek tak velký růst podílu starobních důchodců, růst délky života nebude automaticky znamenat růst doby pobírání starobního důchodu. Vliv zvyšování důchodového věku na snížení ekonomického zatížení populace je zmíněn například v Fiala, Langhamrová (2013).…”