Disability and social participation: The case of formal and informal volunteering

Occupational inequalities in volunteering participation: Using detailed data on jobs to explore the influence of habits and circumstances

“…Nevertheless voluntary participation is socially structured. In general, formal volunteering—“giving unpaid help through groups, clubs or organisations to benefit other people or the environment” (Rochester, Paine, & Howlett, 2010, p. 21, referring to the UK Citizenship Survey definition)—is more often undertaken by those with higher levels of education and those in more favorable socio‐economic circumstances; by the younger and older rather than mid‐aged; by women rather than by men; by host‐country nationals rather than immigrants or ethnic minorities; and by those not living with disabilities (e.g., Alesina & La Ferrara, 2000; Dean, 2016; Lindsey & Mohan, 2018; Musick & Wilson, 2008; Rochester et al, 2010, c4; Shandra, 2017; Valentova & Alieva, 2018; Voicu & Serban, 2012; Wilson, 2000; Wilson & Musick, 1997). Some authors have highlighted issues of social inclusion in voluntary participation and explored strategies to reduce social inequalities in engagement (e.g., Rochester et al, 2010, c14).…”

Benefactors and Beneficiaries? Disability and Care to Others

“…Couple‐level data (Freedman & Cornman, ) could address this issue among those who are partnered, but we are not aware of available data on other forms of intra‐ and interhousehold care exchange. Likewise, although our measure of disability has been frequently used to describe patterns of social and economic participation (e.g., Kaye, ; Maroto & Pettinicchio, ; Schur et al, ; Shandra, ), it is not without its critiques (Altman, ; Burkhauser, Houtenville, & Tennant, ; de Leon & Freedman, ). One limitation is our inability to explicate mental illness and psychiatric conditions and other types of cognitive conditions.…”

The "inclusive volunteering" phenomenon: Research into the volunteering of people with disabilities

“…Dobrovolnictví je v posledních letech spojováno s celou řadou pozitivních přínosů, zejména pak ve vztahu k samotným dobrovolníkům. Na základě realizovaných výzkumů v oblasti dobrovolnictví bylo zjištěno, že dobrovolnická činnost přináší dobrovolníkům pozitivní pocity, jako jsou pocit štěstí a satisfakce, zvýšení sebevědomí, ale i zlepšování psychického a fyzického zdraví [1][2][3]. Zapojení se do dobrovolnické činnosti je rovněž spojováno s rozšířením sociálního kapitálu, s rozvojem většího porozumění odlišných skupin obyvatelstva a s větší tendencí se angažovat v dalších aktivitách ve prospěch společnosti [4].…”

“…Zapojení se do dobrovolnické činnosti je rovněž spojováno s rozšířením sociálního kapitálu, s rozvojem většího porozumění odlišných skupin obyvatelstva a s větší tendencí se angažovat v dalších aktivitách ve prospěch společnosti [4]. V neposlední řadě se ukazuje, že dobrovolnictví podněcuje dobrovolníky ke vzdělávání [1,5] a k získání kvalitnějšího nebo lépe hodnoceného zaměstnání [3,6]. Na základě dynamických proměn ve společnosti [7,8] a na základě znalosti množství pozitivních přínosů, které dobrovolnická činnost přináší, se usuzuje, že dobrovolnictví by mohlo být nápomocno v řešení sociální exkluze určité skupiny obyvatelstva [9,10].…”