Disertační práce z didaktiky fyziky obhájené v České republice v letech 2004 až 2013 – přehled a analýza

Analýza disertačních prací z didaktiky chemie obhájených mezi lety 2003–2014 byla provedena v rámci iniciativy zaměřené na zvyšování úrovně doktorského studia v oborových didaktikách. Jedná se o snahu posílení pozice oborových didaktik přírodovědných předmětů v České republice. Prvním z kroků je analýza disertačních prací z didaktik přírodovědných oborů. Dalším plánovaným krokem je zřízení portálu pro snazší sdílení disertačních prací i jiných textů za účelem lepší návaznosti prací i spolupráce doktorandů. V daném časovém rozmezí bylo u nás obhájeno 39 disertačních prací z didaktiky chemie. Ty byly analyzovány s ohledem na tematické zaměření práce, stupeň škol, využité metody sběru dat a publikační činnost autorů disertačních prací. Počet obhájených disertací postupně vzrůstá. Práce jsou převážně zaměřeny na výuku chemie na gymnáziu, mezi nejčastěji se objevujícími tématy je edukační experiment, v poslední době i informační a komunikační technologie ve výuce. V závěru je text apelem na usnadnění sdílení disertačních prací a další podporu doktorského studia. Spolu se závěry akreditační komise uváděnými v textu může přispět ke zvyšování kvality doktorského studia.

Section: Cíle Výzkumné Studieunclassified

Analýza disertačních prací z didaktiky chemie obhájených v České republice v letech 2003-2014

Rusek¹

2016

“…Použité metody sběru dat nevybočují svým charakterem od ostatních zkoumaných didaktik přírodovědných předmětů (Rusek, 2015;Žák, 2015). Zcela jasně převažuje dotazník, který byl použit ve třech čtvrtinách prací.…”

Section: Počet Vlastních Publikací Autora a Jejich Kvalitaunclassified

Disertační práce se zaměřením na didaktiku biologie v České republice v letech 2004 – 2013

Pavlasová¹

2015

Disertační práce je důležitým ukazatelem kvality doktorského studia. V předložené studii byl proveden kvalitativní výzkum 19 disertačních prací z didaktiky biologie obhájených v období let 2004–2013 metodou obsahové analýzy. Byly zkoumány tyto ukazatele: oborové téma, stupeň zkoumané školy, metody sběru dat při výzkumu, počet autocitací a jejich kvalita, případný praktický výstup do praxe a jeho charakter. Autory prací byly z 64 % ženy a z 36 % muži. Oborová témata byla zastoupena nevyváženě, některá byla zcela opomíjena (např. biologie hub). V pracích byly zkoumány všechny stupně školy: preprimární, primární, nižší a vyšší sekundární a vysokoškolský (0–3 a 5–6 podle ISCED97). Hlavní metodou sběru dat byl dotazník, následovaný obsahovou analýzou dokumentů, pozorováním, didaktickým testem a interview. Počet vlastních prací autora citovaných v disertační práci byl značně kolísavý. Práce, které obsahovaly malé množství autocitací, obsahovaly většinou ještě praktický výstup (didaktickou aplikaci) a nebyly výlučně výzkumné.

Proměny fyzikálního kurikula – první výsledky analýzy mezinárodních zdrojů

Žák¹,

Kolář²

2018

Self Cite

Cílem této studie je charakterizovat pojem kurikulum a prezentovat vybraná výzkumná zjištění, která jsou využitelná při proměnách fyzikálního kurikula střední školy. Pojem kurikulum nabývá různých významů. Patří k nim obsah vzdělávání, vzdělávací plán a nejobecněji obsah veškeré zkušenosti, kterou žáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících. O významech a složitosti tohoto pojmu vypovídají jeho dimenze – ideová, obsahová, organizační a metodická. Kurikulum existuje také v různých formách – koncepční, projektové, realizační, rezultátové a efektové. Cílem rešerše v databázích SCOPUS a Web of Science bylo vyhledání studií, které popisují proměny fyzikálního (resp. science) kurikula, a identifikování metod, které jsou používány při tvorbě nových kurikul. Výsledkem rešerše je mimo jiné zjištění, že výše zmíněných studií existuje v mezinárodním prostředí velmi omezený počet. Přesto rešerše přinesla některá zjištění, která mohou být využitelná při případných proměnách fyzikálního kurikula. Dalšími identifikovanými problémy jsou např. nízká matematická úroveň žáků omezující jejich fyzikální vzdělávání a poukazování na to, že reformy kurikula často spočívají pouze v malých úpravách původního kurikula.