No abstract

AbstraktPřírodovědná gramotnost je pojem, který je od 50. let 20. století užíván v mezinárodním prostředí, v posledních desetiletích v souvislosti s šetřením PISA. Také v kontextu vzdělávání v České republice se s tímto pojmem můžeme setkat, ačkoli neexistuje jeho jediné vymezení. Cílem studie je analýza a porovnání tří českých a jednoho mezinárodního dokumentu, které se k přírodovědné gramotnosti vztahují. Na základě obsahové analýz y a komparace dokumentů se ukazuje, že jednotlivá vymezení přírodovědné gramotnosti shodně zahrnují: znalost a používání přírodovědných pojmů; znalost a používání vědeckých metod; reflexi vědecké práce a širší kontext přírodovědného poznání. Vymezení se liší jen mírně, a to především v důrazu na životní prostředí, souvislost mezi rozvojem přírodovědné a čtenářské gramotnosti, zacházení s informacemi z médií a v různém detailu vymezení přírodovědné gramotnosti. Implementování přírodovědné gramotnosti do aktuálně revidovaného kurikula se jeví jako možné bez větších obtíží. Klíčová slova přírodovědná gramotnost, přírodovědné vzdělávání, kurikulum, kurikulární dokument, obsahová analýza, PISAAbstract Scientific literacy is a term which has been internationally used since the 1950s. In recent decades, the term has often been connected to the Programme for International Student Assessment (PISA). The term also appears in the context of the Czech educational system, though it has multiple definitions. The objective of this study is to analyze and compare four documents on scientific literacy (of which three are Czech and one international). Content analysis and comparison of the documents show that individual definitions of the term share the following features: knowledge and the use of scientific terms, knowledge and the use of the scientific methods, reflection of scientific work, and the broader context of scientific knowledge. The definitions differ 94 SVATAVA JANOUŠKOVÁ, VOJTĚCH ŽÁK, MARTIN RUSEK only slightly, mostly in their emphasis on the environment, the connections between the development of scientific and reading literacy, how they deal with information obtained from the media, and other minor details. The study concludes by showing that implementation of scientific literacy in the current revised curriculum seems to be possible without major difficulties.

Za jednu z příčin současného negativního postoje žáků k přírodovědným oborům a později i jejich zájmu tyto obory volit jako budoucí profesi, je uváděno pozdější zavádění přírodovědných témat do výuky. Náprava tohoto stavu úzce souvisí s připraveností učitelů na primárním stupni vzdělávání vyučovat přírodovědná témata tak, aby podnítili rozvoj pozitivních postojů u žáků. Podstatnou roli hrají postoje samotných (budoucích) učitelů, které mohou sloužit jako indikátor potřeby změn v této oblasti. Cílem příspěvku je představit českou verzi dotazníku DAS (Dimensions of Attitude toward Science) určeného k zjišťování postojů učitelů na primárním stupni vzdělávání k přírodovědným tématům a jejich výuce. Dotazník obsahuje 28 položek rozdělených do sedmi subškál. Data získaná prostřednictvím tohoto nástroje poskytují celkovou informaci o postoji respondenta, zároveň umožňují vytvoření postojového profilu (vysoký potenciál, slibný, lhostejný a neochotný). Na základě těchto informací je pak možné volit způsoby práce s konkrétním učitelem. Původní verze výzkumného nástroje byla nejprve přeložena, pilotována a následně použita v ostrém šetření. Na základě výsledků statistické analýzy (Cronbachovo alfa = 0,704 pro celý nástroj) je možné českou verzi dotazníku považovat za dostatečně spolehlivou a použitelnou v dalším výzkumu. Vysokou reliabilitu vykazovaly také dílčí subškály nástroje.

Th e study focuses on the implementation of inquiry-based science education (IBSE) within the 7FP ESTABLISH project and its impact on pupils. Th e project included the creation of education units and realization of courses for teachers with the goal of educating teachers on IBSE. Th is was then followed by the implementation of IBSE education units into the teaching schedule of teachers who completed the respective courses. Th e impact of IBSE on pupils was evaluated using adopted and adjusted evaluation tools. Th e evaluation focused on the impacts on pupils' intrinsic motivation for learning natural sciences, understanding the importance of natural sciences for society and pupils' epistemological beliefs. Th e study discusses the results obtained in Slovakia and focuses especially on gender diff erences.

Cílem této studie je analyzovat disertační práce z didaktiky fyziky obhájené v posledních letech v České republice. Strategickým cílem je reflektovat vývoj a stav didaktiky fyziky, a přispět tak k jejímu rozvoji (a také k rozvoji dalších oborových didaktik). K výzkumu byl použit kvalitativní přístup, metodou sběru dat byla analýza jednotlivých disertačních prací. Analyzovány byly práce obhájené v letech 2004 až 2013 na některé z českých vysokých škol. Kromě základního přehledu, jako je zejména počet prací obhájených v jednotlivých letech, se studie soustřeďuje na analýzu metod sběru dat použitých v disertačních výzkumech, stupeň školy (vzdělávání), jehož problematiku práce řeší, fyzikální obsah a zaměření práce z hlediska vzdělávání. Ukazuje se, že počet obhájených prací se v posledních letech obecně zvyšuje. Nejčastěji používanými metodami sběru dat jsou dotazník a didaktický test. Práce se nejvíce zaměřují na střední školy (z nich nejčastěji na gymnázia) a zabývají se různými fyzikálními oblastmi. Jsou často zaměřeny na začlenění určitého fyzikálního nebo interdisciplinárního tématu do kurikula (např. biofyziky), na hodnocení a informační technologie.