Standardizace české verze dotazníku DAS

Abstract

Za jednu z příčin současného negativního postoje žáků k přírodovědným oborům a později i jejich zájmu tyto obory volit jako budoucí profesi, je uváděno pozdější zavádění přírodovědných témat do výuky. Náprava tohoto stavu úzce souvisí s připraveností učitelů na primárním stupni vzdělávání vyučovat přírodovědná témata tak, aby podnítili rozvoj pozitivních postojů u žáků. Podstatnou roli hrají postoje samotných (budoucích) učitelů, které mohou sloužit jako indikátor potřeby změn v této oblasti. Cílem příspěvku je představit českou verzi dotazníku DAS (Dimensions of Attitude toward Science) určeného k zjišťování postojů učitelů na primárním stupni vzdělávání k přírodovědným tématům a jejich výuce. Dotazník obsahuje 28 položek rozdělených do sedmi subškál. Data získaná prostřednictvím tohoto nástroje poskytují celkovou informaci o postoji respondenta, zároveň umožňují vytvoření postojového profilu (vysoký potenciál, slibný, lhostejný a neochotný). Na základě těchto informací je pak možné volit způsoby práce s konkrétním učitelem. Původní verze výzkumného nástroje byla nejprve přeložena, pilotována a následně použita v ostrém šetření. Na základě výsledků statistické analýzy (Cronbachovo alfa = 0,704 pro celý nástroj) je možné českou verzi dotazníku považovat za dostatečně spolehlivou a použitelnou v dalším výzkumu. Vysokou reliabilitu vykazovaly také dílčí subškály nástroje.

A Comparative Analysis of Text Difficulty in Slovak and Canadian Science Textbooks

“…Similarly high values of total difficulty of the text, as it is in case of the Slovak textbooks, as well as the high density of professional information was also found in research of biology and chemistry textbooks in the Czech Republic [6,7,27,33]. Even significantly higher values were found in the Czech textbooks in case of professional terms.…”

“…Although an established methodology used in number of researchers [6,7,27,36] was followed, the choice of text samples for analysis can be a possible limit. Bearing in mind the limit of partial deviations, emphasis is placed on the observed trends in the identified text difficulty in the textbooks.…”

“…For this purpose, the established methodology of Nestler, further developed by Prucha and modified by Pluskal was used [15]. This methodology was also used with regard to the possibility of comparing the results with research conducted in the Czechia [6,7]. The textbooks for 6th and 8th grade were chosen to compare the differences in the science textbooks in lower secondary education.…”

“…Its concept and quality of elaboration determines the possibilities of its use. It is therefore crucial to deal not only with factual accuracy, but also other characteristics involving students' work with the text [6,7]. The mapping of text difficulty in textbooks seems to be one of relevant approaches [6,7].…”

“…It is therefore crucial to deal not only with factual accuracy, but also other characteristics involving students' work with the text [6,7]. The mapping of text difficulty in textbooks seems to be one of relevant approaches [6,7]. Evidence-based comparison of text in the textbooks can be a useful tool on an open market with textbooks, which is often saturated and not transparent.…”