Diskontinuity historické archeologie v Čechách? : několik poznámek ke studiu středověkých elit

Abstract

Studium středověkých elit je jedním z tradičních témat české historické archeologie. Přesto je možno sledovat v této problematice několik výrazných tematických, chronologických i regionálních zlomů a jako nespojité lze jednoznačně charakterizovat i badatelské komunity, které se této problematice věnují. Cílem příspěvku je postihnout tyto diskontinuity a následně pojmenovat příčiny jejich existence v kontextu vývoje české medievistiky i veřejného diskursu. Na tuto analýzu navazuje diskusně orientovaná část, která na vybraných příkladech (akcenty výzkumu centrálních míst předpřemyslovských Čech, koncept tzv. přemyslovské domény, archeologický obraz počátků šlechty, tradice typologizací hradů a tvrzí) poukáže na teoretické a konceptuální limity, které před sebe česká archeologie středověkých elit dobrovolně stavěla a staví. Závěrem jsou identifikována možná východiska a navrženy kroky nutné ke zlepšení stávající situace.Klíčová slova: historická archeologie -master narrative českých dějin -teorie archeologie -středoevropský model -sídla elit.

Nápisové prsteny z pohřebiště ve Zbečně a hradiště Dřevíč na Rakovnicku

“…Pro dataci zbečenského pohřebiště je důležitá typologie záušnic a mincovní nálezy. Větší průměr a dobře patrné esovité zakončení záušnic řadí pohřebiště do konce 12. až 1. poloviny 13. století (viz Borkovský 1956;Krumphanzlová 1974;Hasil 2010). Nejstarším mincovním nálezem je měděný postříbřený český denár knížete Bedřicha (vládl 1172Bedřicha (vládl -1173Bedřicha (vládl , 1178Bedřicha (vládl -1189.…”

Dubious Early Medieval Jewels from Matzhausen (Bavaria): New Material and Technological Investigations

“…2/3, indeed from the whole Matzhausen necropolis, became an important subject of debate, especially for the super-regional discussion of typological schemes linked to the chronology of individual artefact types (e.g. Tomková 1998;Hanning 2003;Losert 2007Losert /2008Košnar 2009;Hasil 2010;Eichert 2010;Michnová et al 2010, 117;Košta and Tomková 2011;Ungerman 2016Ungerman , 2018. However, an analytical approach to the collection as a whole, which would at least point to the need for revision of its interpretations, remained entirely missing (Pöllath 2002).…”