Předložená studie se věnuje tématu neřidičských činností v kontextu řízení v autonomním módu. V úvodu jsou defi novány jednotlivé stupně automatizace a je popsáno úskalí úrovně L3 (třetí úroveň automatizace, tzv. podmíněná automatizace), zejména s ohledem na zpětné převzetí řízení. Zpětné převzetí řízení je defi nováno jak z hlediska jeho rychlosti, tak i kvality a jsou uvedeny jednotlivé proměnné, které se v tomto kontextu zjišťují. Následně je popsáno pojetí neřidičských činností jak v širším kontextu (v rámci manuální jízdy), tak v kontextu užším (jízda v autonomním módu). Ukazuje se, že neřidičské činnosti mají negativní vliv na zpětné převzetí řízení, dochází k prodloužení času převzetí řízení, ke zkrácení času do kolize (TTC -time-to-collision) a k vyššímu počtu výskytu kolizí. V této souvislosti je diskutován čas potřebný k tomu, aby převzetí řízení dosahovalo dostatečné kvality. Jednotlivé činnosti z hlediska jejich charakteristik (smyslová modalita, kognitivní náročnost, manuální zátěž apod.) se liší v tom, jak ovlivňují zpětné převzetí řízení. Největší negativní vliv mají činnosti vizuální, kognitivně náročné a manuálního charakteru. Vysvětlení pro míru vlivu jednotlivých činností je pak zasazeno do teoretického rámce v podobě Wickensovy teorie zdrojů.Klíčová slova: neřidičská činnost; autonomní řízení; autonomní vozidlo; stupně automatizace; zpětné převzetí řízení; požadavek na zpětné převzetí řízení; čas převzetí řízení