Vyhodnocování dopadů sektorových politik prostřednictvím modelů dílčích trhů zaznamenalo během posledních dvou desetiletí velký rozvoj a stalo se klíčové pro tvorbu scénářů politik, volbu konkrétních nástrojů, které by stanovený cíl politiky efektivně dosáhly, nebo pro tvorbu prognóz vývoje agregátních indikátorů. Ne jinak je tomu v odvětví energetiky. Výsledky výzkumů rozvíjejících modely energetiky jsou využívány národními vládami, Evropskou komisí, nebo OECD. Kromě několika modelů rozvíjených za účelem analyzovat dopady agrárních politik a podpor, není však v České republice prozatím využívání modelování pomocí makro modelů pro vyhodnocování dopadů energetických, dopravních nebo environmentálních politik příliš rozšířené. Naším článkem se snažíme přispět k rozvoji využívání modelování k vyhodnocování dopadů regulace v oblasti životního prostředí na sektor elektroenergetiky v České republice. Námi sestavený model je unikátní svou detailní strukturou, kdy modelujeme jednotlivé stávající zdroje a nikoli pouze agregované technologie, jak je běžné v ostatních energetických modelech.
1Pomocí dynamického optimalizačního modelu vyhodnocujeme dopady několika scénářů regulace sektoru výroby elektřiny v České republice. Naše analýza zahrnuje dopady politik na spotřebu jednotlivých paliv, palivový a technologický mix, vyvolané investice a další náklady v časovém horizontu daném rokem 2030. Pro predikované změny v úrovních emisí znečisťujících látek vypouštěných do ovzduší a emisí sklení-kových plynů následně kvantifi kujeme škody způsobené znečisťujícími látkami na lidském zdraví. Zahrnutí těchto environmentálních externích nákladů zvyšuje komplexnost prováděné environmentální analýzy nákladů a přínosů dané politiky. Kromě základního scénáře, který předpokládá zcela minimální environmentální regulaci, zkoumáme efekty v posledním období diskutovaných nebo implementova-