Estimating the Motherhood Wage Penalty in the Czech Republic

Abstract

ÚvodZatímco diskriminaci žen na trhu práce je věnována i v České republice velká pozornost (Brožová, 2006;Mysíková, 2012), problematice mzdové srážky za mateřství (motherhood wage penalty), tedy fenoménu nižších mezd u žen s dětmi oproti ženám bezdětným, byla věnována pozornost malá. V zahraničí však vzniklo již mnoho prací, které přesvědčivě ukázaly, že mzdová srážka za mateřství skutečně existuje a není nevýznamná. Například Waldfogel (1998) ukazuje, že zatímco se v 80. a 90. letech ve Spojených státech amerických snižoval rozdíl ve mzdách mezi muži a ženami, rozdíl ve mzdách mezi matkami a bezdětnými ženami se naopak zvětšoval. V práci dokonce uvádí, že v roce 1991 byl větší rozdíl mezi platy matek a bezdětných žen, než rozdíl mezi platy žen a mužů. To dokládá, že mzdová srážka za mateřství je ekonomickým fenoménem, který je třeba brát vážně.Při výzkumu na datech z let 1982-1993 pro Spojené státy americké naměřily Budig a England (2001) srážku ve výši 7 %. Námitce, že se jedná pouze o fenomén specifi cký pro Spojené státy americké, odporuje fakt, že tento jev byl pozorován i v dalších zemích OECD. Například ve Velké Británii bylo zjištěno, že zatímco bezdětné ženy mají oproti mužům o 16 % nižší mzdu, mzdy matek se od mezd mužů liší až o 38 % (Waldfogel, 1995). Srážka za mateřství byla zjištěna i ve Španělsku, kde proběhl výzkum na panelových datech z let 1994-2001, a to ve výši 9 % (Molina a Montuenga, 2009). Dále byla srážka pozorována například ve fi nském soukromém sektoru, kde Napari (2007) zjistil, že velikost srážky se mění v závislosti na čase stráveném matkami mimo trh práce. Dle jeho závěrů se srážka snižuje s přibývajícími roky, které matky stráví na trhu práce po návratu z mateřské dovolené. Dle pozorování českých ekonomů je český trh práce nejen v rozdílu mezi mzdami žen a mužů významně podobný trhům práce rozvinutých zemí (Gottvald, 2003).Přesto lze očekávat odlišnosti. Gangl a Ziefel (2009) zkoumali rozdíly v mzdové srážce za mateřství napříč státy. Konkrétně šlo o výzkum na datech z poloviny 20. století pro Německo, Velkou Británii a Spojené státy americké. Výsledky jejich práce naznačují, že výše srážky je závislá na kulturních a institucionálních charakteristikách zemí, ve kterých je výzkum prováděn. Ve své práci odhadli srážku pro Německo ve výši 16-18 %, pro Velkou Británii ve výši 13 % a pro Spojené státy americké ve výši 9 %. Dále zjistili, že zatímco velkou část srážky ve Spojených státech amerických

Rozdíl v odměňování žen a mužů, efekt rodičovství a prekarity

“…České studie srovnávající mzdy rodičů a bezdětných muţů a ţen se ve svých odhadech hodnot efektu rodičovství/počtu dětí liší. Ţofková a Stroukal (2014) odhadli výši mateřské sráţky na 7,1 % v základním modelu. Podle jiného výzkumu (Zajíčková -Zajíček 2020) se mezi lety 2006-2009 hodnota očištěné mateřské sankce pohybovala kolem 13-17 %, po roce 2009 však začala klesat a stala se statisticky nevýznamnou.…”

“…Právě tyto, často zároveň i marginalizované skupiny přitom z analýz GPG mnohdy vypadávají z důvodu nedostupnosti dat (viz např. Kříţková et al 2018a;Kříţková et al 2010;Mysíková 2012;Pytliková 2015;Ţofková -Stroukal 2014). To však odhad výše GPG i vlivu různých determinant GPG, včetně odhadů vlivu rodičovství, můţe zkreslovat, protoţe právě matky malých dětí často volí práci ve formě DPP, DPČ nebo jako OSVČ, aby "vyřešily" problém kombinace práce a péče (Dudová -Hašková 2014).…”

“…Několik studií se na českých datech také věnovalo vztahu mezi mzdami a rodičovstvím s cílem odhadnout dopady mateřství a rodičovství na výši mzdy (tj. porovnání mezd lidí s dětmi a bezdětnými), případně mechanismu, kterým rodičovství na mzdy působí (Zajíčková -Zajíček 2020;Ţofková -Stroukal 2014;Filipová et al 2012;Pytliková 2015;Cukrowska-Torzewska -Lovasz 2020). Naše analýza se snaţí propojit tyto dva hlavní proudy výzkumu a prohloubit naše porozumění vztahu mezi odlišným efektem počtu dětí u ţen a u muţů a přetrvávající vysokou úrovní GPG v ČR, zejména pak jeho nevysvětlenou částí.…”

Selected Gender Gap Indicators – Comparison of V4 Countries within EU Context

“…Scientists studied discrimination on the labor market (Žofková, 2014;Brožová, 2006;Mishtal, 2009, Pailhe, 2000Joliffe and Campos, 2005), on consequences of reconciling work with family care (Brožová, 2015;Fodor and Kispeter, 2014;Heinen and Wator, 2006; Křížková and Vohlídalová, 2009), horizontal segregation (Picka, 2014;Piscová, 2003), gender balance in the field of remuneration (Vlachová, 2014;Mysíková, 2012;Balcar, 2012;Pytlíková, 2012;Křížková et al, 2010) and vertical segregation (Křečková, 2013;Křečková Kroupová, 2009;Piscová, 2003). Relationship of gender gap, competitiveness and…”