ÚvodHodnocení regionální konvergence a souvisejících aspektů regionální dynamiky je jedním z nejpopulárnějších témat regionální vědy (Rey, Anselin, 2000), přičemž podstatná část těchto empirických analýz se zaměřuje na sledování evropských regionů. Regionální perspektiva poskytuje podstatně úplnější informace o procesech evropské sociálně-ekonomické koheze než analýzy operující na úrovni jednotlivých států. Tato skutečnost je také náležitě refl ektována v praktické rovině -na rozpočtu EU se výdaje na regionální politiky podílí téměř jednou třetinou a jsou nejvýznam-nějším unijním nástrojem prostorové redistribuce (Evropská komise 2008). Empirické analýzy regionální konvergence přinášejí informace o agregátní úspěšnosti těchto politik (např. Esposti, Bussoletti, 2008). Neméně zajímavá jsou tato hodnocení z teoretického hlediska, když testují relevanci hypotéz teoretických konceptů regionálního rozvoje (Blažek, 1999;Blažek a Uhlíř, 2002).Přes značnou pozornost věnovanou empirickému postižení vývoje evropských regionálních ekonomických nerovnováh je záběr existující literatury v některých ohledech omezený. Identifi kace tří okruhů takových omezení programuje cíle tohoto článku:1. Existující informace o reálné konvergenci na úrovni regionů EU jsou založeny na omezeném množství sledovaných ukazatelů v kombinaci s omezeným geografi ckým záběrem většiny dosavadních studií. Prvním z cílů této práce je proto porovnání výsledků založených na sedmi různých ukazatelích (mzdy, výdaje domác-ností, maloobchodní tržby, investice, produktivita, HDP, HDP v paritě kupní síly).