Regional Convergence, Divergence and Other Aspects of Distributional Dynamics of European Regions in the Period 1992-2006

ÚvodDiskuze o životní úrovni v různých částech světa, případně její konvergenci, zajímá odborníky již dlouho (např. Bracalente, Perugini, 2010;Novotný, 2010;Geppert, Stephan, 2008;Slavík, 2007). V posledních letech se pozornost přesouvá z úrovně států na úroveň regionů. Tento trend s sebou nese nejen požadavky na větší dostupnost dat na úrovni regionů, ale také nutnost řešit problémy, které nastávají v případě, že chceme metodiku vytvořenou pro úroveň států aplikovat na úroveň regionů. Mnozí autoři poukazují na to, že přestože státy k sobě konvergují, na úrovni regionů může docházet k přesně opačnému jevu (Čadil, Mazouch, 2011;Geppert, Stephan, 2008). Proto je žádoucí zkoumat i regionální úroveň.Tento článek přináší inovativní přístup k odhadu regionálního hrubého domácího produktu pomocí výdajové metody, což je oblast, která zatím nebyla v ČR úspěšně řešena. Český statistický úřad (ČSÚ) doposud publikuje v regionální struktuře (úroveň NUTS 3) ukazatele hrubý domácí produkt (HDP), hrubou přidanou hodnotu, čistý disponibilní důchod domácností 1 (ČDDD), hrubou tvorbu fi xního kapitálu (HTFK) a některé ukazatele týkající se zaměstnanců a obyvatelstva. Zatímco HDP měří ekonomickou výkonnost, ČDDD představuje objem prostředků, které má sektor domácností k dispozici na výdaje na konečnou spotřebu a úsporu (Hronová a kol., 2009, s. 155) a považuje se za (nedokonalý) indikátor životní úrovně.Cílem tohoto článku jsou první odhady složek výdajové metody HDP pro nižší úroveň, tj. NUTS 3, v případě ČR 14 krajů. Kromě regionalizace HDP výdajovou metodou je dále v regionech ČR analyzován vztah mezi disponibilním důchodem, výdaji na konečnou spotřebu a úsporami domácností (ofi ciální data jsou rozšířena o účet užití ČDDD). Článek je rozčleněn do tří částí. V první je představen odhad HDP výdajovou metodou a přechod od národních účtů na regionální úroveň, druhá se zabývá samotnou regionalizací složek výdajové metody a ve třetí jsou prezentovány a diskutovány výsledky.

Section: Hrubý Domácí Produktunclassified

“…Bracalente, Perugini, 2010;Novotný, 2010;Geppert, Stephan, 2008;Slavík, 2007). V posledních letech se pozornost přesouvá z úrovně států na úroveň regionů.…”

unclassified

Experimental Estimate of Components of Expenditure Approach to Regional GDP in the Czech Republic

Kramulová¹,

Musil²

2013

“…Slavík (2007), Novotný (2010. podmínek podnikatelského prostředí prostřednictvím fi nančních nástrojů regionální politiky může reálné cíle alespoň částečně naplnit.…”

Section: Klasifi Kace Vybraných Regionů Eu a Interpretace Výsledkůunclassified

An Empirical Analysis of the Business Environment of Selected European Union Regions

Odehnal¹,

Michálek²

2011

ÚvodRegionální podnikatelské prostředí v pojetí prostorového okolí, ve kterém jednotlivé ekonomické subjekty realizují své aktivity, předurčuje svou kvalitou a atraktivitou schopnost subjektů úspěšně obstát na trhu fi nální produkce a tak dosahovat zisku jako jednoho ze základních podnikatelských cílů. Politika zaměřující se na zlepšo-vání kvality podnikatelského prostředí stimulující lokalizační chování ekonomických subjektů, ve svém důsledku ovlivňuje podnikatelské prostředí na dvou úrovních a to na úrovni tzv. makro a mikro-prostředí. Makro-prostředí je ovlivňováno zejména patřičnou legislativní úpravou regulující podnikatelskou činnost, která je však zpravidla jednotná 1 a jednotlivé regiony tvořící daný stát tak významně nediferencuje. Oproti tomu charakter mikro-prostředí je v regionech reprezentován přítomností specifi ckých lokalizačních faktorů, jejichž existence přímo působí na lokalizační chování ekonomických subjektů a regiony tak diferencuje na základě atraktivity prostředí např. pro potenciální investory. Regionální přítomnost faktorů charakterizujících takto vymezené podnikatelské prostředí tak působí jako jedna z možných příčin ovlivňují-cích ekonomickou vyspělost regionů a jejich případných divergenčních tendencí.V první části příspěvku je na základě publikovaných výsledků jiných autorů uveden možný teoretický přístup k identifi kaci takto vymezených lokalizačních faktorů charakterizujících regionální podnikatelské prostředí. Dále, v druhé části příspěvku, je kvalita regionálního podnikatelského prostředí autory hodnocena prostřednictvím empirických faktorů podnikatelského prostředí, které byly stanoveny pomocí faktorové analýzy. Regionální data zvolena pro mnohorozměrnou analýzu podnikatelského prostředí byla získána z databáze Regional Statistics (viz Eurostat, 2008) a z publikace Eurostat Regional Yearbook 2008 (viz European Comission, 2008, ve které jsou prezentována data za rok 2008. Zjištěné empirické faktory charakterizující sledované regiony byly následně použity jako vstupní proměnné pro shlukovou analýzu, která umožnila jednotlivé regiony klasifi kovat do skupin podle podobných hodnot zjištěných

“…První oblast výzkumu se zaměřuje na hodnocení vlivu alokace fi nančních nástrojů regionální politiky na proces redukce regionálních disparit a to tradičně na bázi modelů ß-konvergence (např. Novotný, 2010;Slavík, 2007). Druhá oblast výzkumu se pak zabývá otázkou vzoru prostorové distribuce fi nančních nástrojů regionální politiky ve vztahu k regionálním disparitám.…”

unclassified

Regional Disparities and Financing of Regional Policy - Some Lessons from the Czech Republic

Hájek¹,

Novosák²,

Zahradník³

et al. 2012

ÚvodProblematika regionálních disparit patří mezi významná témata vztahující se k otázkám rozvoje regionů a to jak z výzkumného, tak politického hlediska. Z výzkumného hlediska je rostoucí zájem o problematiku regionálních disparit předurčen formulací celé řady nových teoretických konceptů, které se tímto tématem zabývají (Capello, 2008). Z politického hlediska je zájem o problematiku regionálních disparit dán mimo jiné vnímáním hrozeb zachování územní integrity a sociální koheze v případě existence příliš velkých prostorových rozdílů s dopady ve formulaci fi nančních nástrojů regionální politiky, které usilují o redukci regionálních disparit (Ezcurra, 2009). V tomto směru mimořádnou pozornost získala otázka regionálních disparit v projektu evropské integrace a to v rámci cíle posilovat hospodářskou a sociální soudržnost území Evropské unie (např. Østbye a Westerlund, 2011).Na základě uvedeného myšlenkového racionálna se přirozeně objevuje výzkumná otázka o relacích regionálních disparit a prostorové alokace fi nančních nástrojů regionální politiky. Předmět vědeckého zájmu se v tomto ohledu týká zejména dvou oblastí výzkumu. První oblast výzkumu se zaměřuje na hodnocení vlivu alokace fi nančních nástrojů regionální politiky na proces redukce regionálních disparit a to tradičně na bázi modelů ß-konvergence (např. Novotný, 2010;Slavík, 2007). Druhá oblast výzkumu se pak zabývá otázkou vzoru prostorové distribuce fi nančních nástrojů regionální politiky ve vztahu k regionálním disparitám. Přes existenci řady výzkum-ných prací, které se oběma oblastmi výzkumu zabývají, je možné identifi kovat některá dílčí témata, která jsou empiricky pokryta jen omezeně. Hlavním cílem tohoto článku je zhodnotit vybrané vztahy regionálních disparit a fi nancování regionální politiky. V návaznosti na tento cíl pak byly formulovány dílčí cíle a to následujícím způsobem:1. Primárně samo hodnocení relací regionálních disparit a prostorové alokace fi nančních nástrojů regionální politiky je spíše méně častým tématem výzkum-ných prací (viz rovněž Esposti a Bussoletti, 2008). Uvedené tvrzení platí zejména pro druhou zmiňovanou oblast výzkumu a je potřeba jej vnímat v kontextu skutečnosti, že právě relace regionálních disparit a prostorového vzoru alokace fi nančních nástrojů utváří samou podstatu regionální politiky. Prvním cílem tohoto článku je proto hodnocení prostorového vzoru alokace fi nančních nástrojů