Intervence české vzdělávací politiky ve vztahu k výzkumně doloženým poznatkům a doporučením: případ požadavků na kvalifikaci učitele

Abstract

Cílem studie je analýza přístupu české vzdělávací politiky ke kvalifikačním požadavkům na vstup do učitelské profese v souvislosti s aktuálně projednávanou novelou zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, a zejména jejím kontroverzním § 9a odst. 1, který otevírá učitelskou profesi vysokoškolsky vzdělaným odborníkům bez pedagogické kvalifikace. Na případu legislativního procesu v daném tématu je dokumentován a analyzován přístup české vzdělávací politiky k profesi učitele v kontextu vztahů vrcholné decizní sféry k výzkumným zjištěním, mezinárodním trendům a strategiím relevantním pro kvalitu učitelů v 21. století. Zkoumání uvedeného případu vzdělávací politiky je založeno na metodologii desk research. Klíčové zdroje dat představují dokumenty: legislativní (různé verze novely – sněmovní a senátní tisk novely, pozměňovací návrhy, stenozápisy z jednání obou komor Parlamentu ČR), dokumenty odborné a strategické (na národní i evropské úrovni), MŠMT, stanoviska důležitých aktérů a tiskové zprávy (profesní asociace, odborníci, neziskové organizace, příspěvky na sociálních sítích), mailová komunikace jedné z autorek příspěvku s poslanci a senátory. V diskusi výsledků jsou kriticky reflektovány obsah a způsob zdůvodňování devalvace kvalifikačních požadavků na učitele ze strany politiků. Je zhodnocena relevance a korektnost hlavních důvodů prezentovaných předkladatelem novely – MŠMT a dalšími klíčovými aktéry legislativního procesu. Dále míra využití relevantních výzkumných dat a doporučení v procesu tvorby návrhu a politického rozhodování v otázce zákonných požadavků na kvalifikaci učitele.

Further education of secondary school teachers in the context of their professional development

“…In the field of further education, we can register many motives that more or less influence the participation of adults in education. In reference to the conclusions of a research survey (Šeďová, Novotný, 2006), which among others deals with the level of participation of adults in non-formal education in its various areas, the motivation of adults is to the greatest extent tied to the sphere of employment. Let us therefore stop with these motives.…”

De-profesionalizační novela v mezinárodní perspektivě přístupů k učitelské profesi

“…Novela svým paragrafem 9a otevírá učitelskou profesi jakémukoliv absolventovi vysokoškolského studia, to znamená pouze se znalostí oboru (který by měl odpovídat obsahu učebního předmětu, pro který získá kvali ikaci), bez pedagogicko-psychologického a oborově didaktického vzdělání i bez praxe se žáky. Výzkumná data analyzující legislativní proces spojený s projednáváním novely v letech 2019-2021 umožnila detailní vhled do diskuzí politiků na půdě Parlamentu i Senátu, do jejich názorů a argumentů (Spilková & Reimannová, 2021;Spilková & Michek, 2022). Většina jejich promluv se týkala § 9 a) a jeho zdůvodňování.…”

“…Většina jejich promluv se týkala § 9 a) a jeho zdůvodňování. Nejčastěji uváděnými důvody byly: 1) nedostatek kvali ikovaných učitelů, 2) průměrný vysoký věk učitelského sboru, 3) nízký podíl absolventů učitelských oborů vstupujících do školní praxe (kolem 50 %), 4) posílení role ředitele a jeho odpovědnosti v personální oblasti, 5) potřeba zvýšit zapojení odborníků z praxe do výuky, 6) nespokojenost s pedagogickými fakultami, kritika kvality jejich výuky a potřeba vytvořit pro ně konkurenci (Spilková ＆ Reimannová, 2021). Uvedeným argumentům se budu nyní věnovat podrobněji.…”