Klinický význam svalového můstku (myocardial bridge, MB) pro celý systém věnčitých tepen a koronární aterosklerózu je stále předmětem diskuse. Cílem této studie bylo zjistit možnou spojitost mezi charakteristikami MB (délka, hloubka, přítomnost a místo proximální stenózy) a markery koronární aterosklerózy (kalcifi kace koronárních tepen [coronary artery calcifi cation, CAC], pláty, stenózy a objem perikardiálního tuku [pericardial fat volume, PFV]). Pacienti a metody: Z celkového počtu 225 po sobě následujících pacientů s podezřením na ischemickou chorobu srdeční, u nichž byla provedena multidetektorová (64-slice) CT koronarografi e (multi-detector CT, MDCT), bylo do studie zařazeno 41 pacientů s MB. Výsledky: Přítomnost MB byla nejčastěji zaznamenána v ramus interventricular anterior (RIA) (92,5 %). Délka MB nebyla statisticky významně spojena s hodnotami CAC, PFV, koronárními pláty ani závažností stenózy. Hloubka MB vykazovala významnou spojitost s hodnotami CAC (r = 0,4; p < 0,00), přítomností koronárních plátů (p < 0,00) a s výjimkou proximální stenózy i se stenózou koronárních tepen (p = 0,03). Nebyla nalezena významná spojitost mezi hloubkou MB a PFV (r = 0,1; p = 0,4). Přítomnost proximální stenózy v MB vykazovala významnou souvislost s celkovou hodnotou CAC (p < 0,00), přítomností koronárního plátu (p < 0,00) a stenózou koronárních tepen na jiných místech (p < 0,00) bez významné spojitosti s hodnotou PFV (p = 0,4). Spojitost mezi hloubkou MB a koronární stenózou i plátem a přítomností proximální stenózy v MB a hodnotou CAC i plátem přetrvávala i po adjustaci na klasické faktory kardiovaskulárního rizika. Závěr: Hloubka MB a přítomnost proximální stenózy byly významně spojeny s přítomností koronárních plátů a stenóz. Stanovení přesného vlivu MB na celý systém koronárních tepen si vyžádá další studie s kontrolními skupinami.