Kluků je škoda, holky na to nemají: genderové aspekty v hodnocení nejslabších žáků třídy

Drexlerová, Anna

doi:10.5817/sp2018-1-2

Cited by 5 publications

(5 citation statements)

References 27 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…školní úspěšnost nebo hodnotící úsudek učitelů o výkonech žáků (srov. Brophy & Good, 1970;Drexlerová, 2018;. Výzkumná evidence, která by detailněji mapovala žákovskou participaci v diferencované a nediferencované výuce, spíše absentuje.…”

unclassified

Diferencovaná výuka jako cesta k žákovské participaci

Navrátilová¹

2019

Studia paedagogica

View full text Add to dashboard Cite

Tato studie si klade za cíl prozkoumat dvě skutečnosti. Zaprvé se zabývá otázkou, zda a jakým z působem se proměňuje žákovská participace v diferencované a nediferencované výuce na druhém stupni základní školy. Zadruhé popisuje, jak si žáci své komunikační chování v těchto dvou typech výuky vysvětlují. Text je koncipován jako případová studie jedné třídy a kombinuje kvantitativní i kvalitativní metody sběru dat. Míra žákovské participace v diferencované a nediferencované výuce je z jišťována prostřednictvím analýz y strukturovaného pozorování. Důvody, které žáky vedou k různému komunikačnímu chování, jsou vysvětleny prostřednictvím analýz y párových rozhovorů s vybranými typy žáků. Výsledky ukazují, že všichni žáci bez ohledu na příslušnost ke skupině silnější/slabší participují v diferencované výuce výrazně častěji, avšak důvody se různí. Slabší žáci v diferencované výuce častěji riskují, jelikož vědí, že je učitelé v případě špatné odpovědi opraví. Ve výuce o menším počtu žáků si navíc uvědomují, že je minimální šance se odpovědi vyhnout. Silnější žáci svoje odpovědi promýšlejí, neboť se obávají, že odpoví chybně. Vyšší míra participace obou skupin žáků je taktéž z působena rozdílným pojetím výuky. Společné pro obě skupiny je, že diferencovaná výuka zajišťuje příležitost do komunikace zapojit postupně všechny žáky ze skupiny. Klíčová slova vnitřní diferenciace, diferencovaná výuka, žákovská participace, druhý stupeň základní školy, případová studie Abstrakt The goal of this study is to explore two phenomena. First, it concerns the question of whether (and to what extent) student participation changes in homogenous and heterogenous education in lower secondary schools. Second, this study describes how students explain their communicative behavior in these two types of education. The paper is designed as a case study and combines quantitative and qualitative methods. The extent of student participation in homogenous and heterogenous education was ascertained via structured observation. The reasons that lead to diverse types of participation are explained through an analysis of the friendship dyads of selected students. The results show that all students participated considerably more in a class with differentiated instruction, but the reasons for that differed for students from high and low ability groups.

show abstract

unclassified

Diferencovaná výuka jako cesta k žákovské participaci

Navrátilová¹

2019

Studia paedagogica

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…pokud jsme v předcházejících krocích zaznamenali určité genderové rozdíly, šlo o rozdíly statisticky neprůkazné. V rozporu s některými výzkumy (Drexlerová, 2018) tak nebyla ověřena odlišnost dívek a chlapců ve vnímání školy, které by zakládalo jejich odlišné chování v oblastech VO A -Celková spokojenost se školou, VO C -Negativní prožívání, VO D -Vztah učitel-žák, VO E -Školní status, VO F -Formování identity, VO G -Interakce s vrstevníky.…”

Section: Tabunclassified

School environment through the eyes of primary students

Vomáčková¹,

Chytrý²

2021

e-Pedagogium

View full text Add to dashboard Cite

Příspěvek se zabývá problematikou školního prostředí z pohledu žáků v povinném vzdělávání. Seznamuje s výsledky výzkumného šetření realizovaného pomocí standardizovaného dotazníku na vzorku 363 žáků vybraných základních škol. Analyzuje výpovědi žáků o subjektivním prožívání školního života ve smyslu zažívaných pozitiv, která charakterizují jimi vnímané přínosy školy, a zažívaných negativ, která vymezují jejich možné rizikové oblasti vývoje chování. Příspěvek ve čtyřech krocích prezentuje výsledky šetření s ohledem na prevenci problémového chování žáků ve škole. Pomocí popisné a induktivní statistiky komentuje odlišnosti mezi pohledem žáků a žákyň na školní život strukturovaný do sedmi oblastí.Klíčová slova: školní prostředí, povinné vzdělávání, chlapci a dívky, vnímaná pozitiva a negativa, sedm oblastí hodnocení školy, podpůrné a rizikové oblasti chování.

show abstract

“…As Vanlommel (2018) pointed out, teacher judgment has a rational side that manifests through the teacher's search for and evaluation of different data sources, and an intuitive side based on a quick and not fully conscious thought process. Teacher judgment has far-reaching implications because it serves as the basis for the teacher in assessing the student's work and school performance and in adapting communication with the student (Ready & Wright, 2011;Urhahne et al, 2011;Urhahne & Zhu, 2015;Drexlerová, 2018). The teacher's judgment is reflected in how the teacher approaches individual students in the classroom, in what tasks they assign, and in what clues they provide for dealing with these tasks (see Sedova & Salamounova, 2016).…”

Section: Teacher Judgmentmentioning

confidence: 99%

The relationship between grading and teacher judgment

Drexlerová

Šeďová

Sedláček

2019

Journal of Pedagogy

Self Cite

View full text Add to dashboard Cite

This paper presents two studies examining the interrelation of grading and teacher judgment. Study 1 revealed the structure of teacher judgment two teachers and their classes, based on data from long-term ethnographic research. Through inductive analysis of teacher statements about students, four criteria by which teachers judge their students were identified: performance, aptitude, effort, and communicativeness. Using quantitative data from 639 students and 32 teachers, Study 2 explored the relationship between the criteria for teacher judgment identified in Study 1 and the grade assigned to a particular student. Evaluation questionnaires that teachers completed about their students were used. All four criteria identified in Study 1 positively correlated with the grade, but as the multiple linear regression analysis showed, the final grade was most influenced by the category of performance. However, a teacher’s perception of a student’s performance did not always fully align with their performance as measured by a standardized test.

show abstract

Kluků je škoda, holky na to nemají: genderové aspekty v hodnocení nejslabších žáků třídy

Abstract: Abstrakt Studia paedagogica roč. 23, č. 1, rok 2018

Cited by 5 publications

References 27 publications

Diferencovaná výuka jako cesta k žákovské participaci

Diferencovaná výuka jako cesta k žákovské participaci

School environment through the eyes of primary students

The relationship between grading and teacher judgment

Contact Info

Product

Resources

About