Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky

Janík, Tomáš; Slavík, Jan; Mužík, Vladislav; Trna, Josef; Janko, Tomáš; Lokajíčková, Veronika; Lukavský, Jindřich; Minaříková, Eva; Sliacky, Jiří; Šalamounová, Zuzana; Šebestová, Simona; Vondrová, Naďa; Zlatníček, Pavel

doi:10.5817/cz.muni.m210-8258-2016

Cited by 42 publications

(55 citation statements)

References 102 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…v předkládané studii navazujeme na komplex prací věnovaných výzkumu kvality výuky (souhrnně kupř. Janík et al, 2013) a snažíme se dále specifikovat a rozvíjet v nich obsažené myšlenky. Empiricky podloženou diskusi o kvalitě výuky nevnímáme jako jednu z cest ke "konci pedagogiky", jak naznačuje Švaříček (2013), když kritizuje silné pozitivistické tendence proměňující současnou pedagogiku.…”

Section: Problémově Orientované Vyučování a Učení Na Pozadí úVah O (Nunclassified

Analýza problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy

Češková¹,

Knecht²

2017

Orbis Scholae

View full text Add to dashboard Cite

Abstrakt: Jedním z projevů nové kultury vyučování a učení souvisejících s aktuál-ně probíhající kurikulární reformou je (znovu)obnovení zájmu o problémové vyučování a učení. Předkládaná studie se zabývá analýzou výukových situací směřujících k rozvíjení kompetence k ře-šení problémů ve výuce přírodovědy. Autoři hledají odpověď na otázku, jaké je zastoupení a délka jednotlivých fází problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy na 1. stupni ZŠ. Zkoumáno je deset videozáznamů vyučovacích hodin přírodovědy, které byly pořízeny v rámci IVŠV videostudie v letech 2010 a 2011. Při identifikaci problémově orientovaných výukových situací vycházíme z přístupu problem-based learning. Data jsou analyzována na základě jednotlivých fází problémově orientovaných výukových situací (kategorie: strukturování problému, iniciování, analyzování problémově orientované úlohy, vyhledávání informací, syntetizování výsledků, sumarizování řešení, prezentování řešení a reflektování procesu řešení). Výsledky naznačují, že nejvíce času je ve výuce věnováno analyzování problému a sumarizování řešení. Dále se ukazuje, že čím je fáze náročnější na kognitivní aktivizaci žáků, tím méně je ve zkoumané výuce zastoupena. Předkládaná studie na pozadí úvah o (ne)kvalitě školní výuky může pomoci objasnit, zda a jak se problémově orientované vyučování ve výuce přírodovědy uplatňuje, případně jakým způsobem by se mělo do výuky implementovat, aby přispívalo k rozvíjení nové kultury vyučování a učení.Klíčová slova: kompetence k řešení problémů, problémově orientovaná učební úloha, problémově orientovaná výuková situace, 1. stupeň ZŠ Analysis of Problem-Oriented Learning Situations in Primary Science InstructionAbstract: (Re)discovering interest in problem-based learning and teaching is one of the signs of the new culture of teaching and learning that is connected to the current curricular reform in the Czech Republic. The paper presents an analysis of learning situations that develop the problem-solving competence in primary Science instruction. Its aim was to describe the distribution and length of the phases of problem-oriented learning situations in primary Science instruction. 10 video recordings of primary science lessons from IRSE (Institute for Research in School Education, Masaryk University, Brno) video study were analysed. While identifying problem-oriented learning situations we followed the Problem-based learning approach. The data were analysed according to the phases of problem-oriented learning situations (Problem structuring, Initiation, Analysing the problem-oriented task, Searching for information, Synthesizing findings, Summarizing the solution, Presenting the solution, Reflecting on the solving process). Results show that the most time is allocated to analysing the problem-oriented task and to summarizing the solution. Further we can see that the more demanding in terms of pupils' activity the phase is, the less it is included in the instruction. The presented paper can help to clarify if and how problem-oriented teach...

show abstract

Section: Problémově Orientované Vyučování a Učení Na Pozadí úVah O (Nunclassified

Analýza problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy

Češková¹,

Knecht²

2017

Orbis Scholae

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…V tomto případě jde o specifi cký typ formalismu, který neodpovídá ani utajenému poznávání, ani poznávání odcizenému (srov. Janík et al, 2013). Tento formalismus mů-žeme označit jako neadekvátní poznávání.…”

Section: Diskuse a Závěrunclassified

Problém účelnosti v dialogickém vyučování

Šalamounová¹,

Šeďová²,

Sedláček³

et al. 2017

Self Cite

View full text Add to dashboard Cite

“…Z toho vyplývají specifické nároky na výzkumný design a na teorii, které mají poskytnout nástroje k popisu, analýze a vyhodnocení procesu utváření významů (sémantizace, meaning making) 9 v učebním prostředí. Musí se totiž vyrovnat se skutečností, že učební prostředí 6 Slavík a Janík, 2005; Slavík a Janík, 2006; Slavík a Janík, 2007; Janík a Slavík, 2009;Janík et al, 2013;Slavík et al, 2013;Slavík et al, 2015. 7 Učební prostředí je interaktivní kulturní pole součinnosti učitelů a žáků, které poskytuje žákům příležitosti k učení se určitému obsahu prostřednictvím učebních úloh vyrůstajících z kontextu příslušné kultury vyučování a učení.…”

Section: Metodické Pojetí Výzkumuunclassified

Obsahová konstrukce a didaktické uplatnění přírodovědného edukačního experimentu ve výuce na příkladu chemie

Rusek¹,

Slavík²,

Najvar³

2017

Orbis Scholae

Self Cite

View full text Add to dashboard Cite

Abstrakt:Text je zaměřen na jednu ze základních složek vzdělávání v příro-dovědných předmětech: přírodovědný edukační experiment. První část textu se věnuje funkcím edukačního experimentu v přírodovědném vzdělávání a objasnění metodiky 3A použité k analýze výuky. V druhé části je rozebírána konkrétní situace z výuky chemie na obchodní akademii s důrazem na kognitivní aktivizaci žáků. Text se zaměřuje na analýzu obsahové konstrukce přírodovědného experimentu a na jeho didaktické uplatnění ve výuce především s ohledem na kvalitu výuky. Směřuje k transdidaktickému zobecnění do celé vzdělávací oblasti přírodních věd, tj. nad rámec jednoho vzdělávacího oboru. Analýza pozorovaného experimentu odhalila obecné didaktické formalismy snižující kvalitu výuky: tzv. odcizené poznání a utajené poznání. Formalismy jsou zaviněny nedostatečnou didaktickou analýzou hloubkové struktury výuky a omezují rozvoj přírodovědné gramotnosti žáků. Navržené alterace směřují k odstranění formalismů a k rozvoji kognitivní aktivizace žáků na podkladě didaktické integrace strukturních složek přírodovědného experimentu: hypotéza − experimentace − pozorování − závěry.Klíčová slova: přírodovědný edukační experiment, výuka chemie, nechemicky zaměřené SOŠ, metodika 3A, model hloubkové struktury výuky

show abstract

Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky

Cited by 42 publications

References 102 publications

Analýza problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy

Analýza problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy

Problém účelnosti v dialogickém vyučování

Obsahová konstrukce a didaktické uplatnění přírodovědného edukačního experimentu ve výuce na příkladu chemie

Contact Info

Product

Resources

About