Abstrakt:Hypotéza očekávání je jednou z nejpřirozenějších teorií, které se snaží vysvětlit vztah mezi krátkodobými a dlouhodobými úrokovými sazbami. Tato práce sumarizuje předpoklady nutné ke smysluplné analýze očekávání obsažených v úrokových sazbách a tyto předpoklady dále testuje na vybrané pětici vybraných úrokových produktů. Nejvhodnějším kandidátem k analýze termínové struktury i k testování hypotézy očekávání se jeví sazby úrokových swapů OIS, s jistými výhradami lze využít i sazby IRS a výnosy státních dluhopisů s nejvyšším úvěrovým ratingem.
Klíčová slova:Hypotéza očekávání; Termínová struktura; Úrokové sazby. JEL klasifikace: E43, E47, G10.1 Úvod S rozvojem centrálního bankovnictví a s aktivním přístupem k řízení (cílování) makroekonomických agregátů se na trhu objevuje zcela nový cenotvorný faktor. Tím je nastavení krátkodobé úrokové míry centrální měnovou autoritou, která za předpokladu funkčních transmisních mechanismů tuto krátkodobou sazbu používá jako operativní kritérium k naplnění svých cílů. Krátkodobá úroková míra se dostává téměř výhradně pod kontrolu centrální banky, zatímco dlouhodobou úrokovou míru formuje očekávání, jakým způsobem se bude nastavení krátkodobých měr v budoucnu vyvíjet. Tato myšlenka je základním stavebním kamenem výchozí teorie termínového rozpětí -hypotézy očekávání. Tato hypotéza je pro svou jednoduchost a přímočarost předmětem častých empirických testů, které ovšem její validitu většinou zpochybňují. Cílem této práce je rehabilitace významu očekávání pro formování termínového rozpětí. Příčiny nepřesvědčivých výsledků testování hypotézy často tkví v nastavení samotných testů. Jak bude dále prokázáno empirickou analýzou, klíčovou otázkou je výběr úrokového produktu, který je podroben testování. Na příkladu pěti vybraných úrokových sazeb se specifickými vlastnostmi budeme demonstrovat, jak rozdílně se očekávání ohledně vývoje krátkodobých sazeb mohou projevovat v sazbě dlouhodobé. A to překvapivě i u sazeb, jež jsou (či donedávna byly) považovány za sazby bezrizikové.