Nad knihou Václava Bůžka o Ferdinandovi Tyrolském a české šlechtě

Abstract

Autor se zabývá nedávnou, v češtině a němčině publikovanou, monografií Václava Bůžka, věnovanou stykům české aristokracie a habsburského dvora v 16. století. Václav Bůžek shromáždil značný pramenný materiál a shrnul dosavadní poznatky. Nicméně autor kritického zamyšlení nalézá v knize nedostatky, které ji oslabují. Na jednu stranu je to málo kritická práce s prameny, které dokazují přítomnost šlechty z českých zemí na habsburských dvorech (nesprávné čtení, faktické chyby v identifikaci, nejasná kritéria), a na druhou stranu problematický rámec samotné analýzy dvorních rituálů, založené na současném výzkumu politických rituálů v raném novověku s neplatnými referencemi, díky čemuž postrádá formálně metodologické jištění práce harmonii v práci s citovanými prameny a částečně i v rozporu s nimi. Problematickou je také stylistická podoba práce, kombinující bezobsažné odborně znějící konstrukce s psychologizováním a místy i bizarní beletrizací popisovaných faktů, což často vede k nejasné argumentaci.

Ukázka působení a činnosti pražského arcibiskupství za arcibiskupa Zbyňka Berky z Dubé a Lipé

“…Druhorozeným synem (ačkoli kvůli Zbyňkově církevní kariéře i zdědění rodinného majetku často zaměňovaným za prvorozeného) byl Václav Berka z Dubé narozený roku 1554, který od mládí působil ve službách habsburského rodu. 21 Roku 1574 se stal krajským hejtmanem na Chrudimsku, 22 působil jako císařský rada, mezi léty 1589 a 1597 byl nejvyšším maršálkem dvoru královského, 23 polním maršálkem zemské hotovosti (se kterou vytáhl za Zbyňkovy finanční podpory v srpnu roku 1594 do Uher proti Turkům) 24 , komorníkem Království českého, mezi léty 1597-1599 působil jako nejvyšší sudí dvorský a na samém sklonku 16. století zastával úřad nejvyššího komořího. Kromě těchto úřadů se také zúčastnil několika důležitých výprav a kromě již zmíněného tureckého tažení jel kupříkladu jako zástupce císaře Rudolfa II.…”