Papci i drugi meronimi životinjskih udova u frazemima hrvatskoga i pojedinih slavenskih jezika

Abstract

Spoznaje današnjega europskoga čovjeka o svijetu jezično se očituju i u frazemima sa zoonimnom (animalnom) sastavnicom, u kojima se različita ljudska iskustva povezuju s ponašanjem pojedinih životinja, ponajprije onih koje najbolje poznajemo i koje možemo susresti u svojoj okolini. U ovome radu bavit ćemo se izabranim somatskim frazemima u kojima je osnovna sastavnica meronim, tj. krajnji dio ("prsti") životinjskoga ekstremiteta, odnosno holonima noga. Usporedba takvih frazema u hrvatskom s istoznačnim ili bliskoznačnim frazemima u pojedinim slavenskim jezicima pokazat će određene kulturološke specifičnosti koje nisu nužno vezane uza životinje, a analiza njihova značenja i uporabe pokazat će i neke semantičke i pragmatičke pomake u iskazivanju tradicionalnoga i suvremenoga odnosa prema životinjama na frazeološkoj razini.

Specific features of the Czech language revival

“…Nejvýrazněji se zmíněné historizující tendence v obrozování spisovné češtiny projevují v mluvnici F. M. Pelcla, 6 který rozlišuje "temné" ł (hłava, słyším) a "jemné" l (líce), přimlouvá se za tvrdé y (jež na většině českého území z jazyka vymizelo dávno před dobou veleslavínskou), vyslovované se zúženými rty, aby znělo "poněkud hruběji", a pokouší se obnovit i staročeské ě, mající znít "téměř 3 Shody a rozdíly mezi jednotlivými národními obrozeními -Auty (1978), Pražák (1978), Hroch (1995), Sesar (1996), Gladkova (2003. Řada Slováků patřila vůbec ke klíčovým postavám českého národního obrození (P. J. Šafařík, J. Kollár), jiní obrozenci -ač Češi -měli ke Slovensku úzký vztah (F. Palacký).…”