Preference Theory and Women's Career Choice on the Czech Labour Market

Abstract

Pozici žen na trhu práce vysvětlovaly dnes již klasické sociologické teorie vychá-zející z patriarchální struktury rodiny, vedoucí úlohy muže a dělby práce v rodině primárně determinované genderovými rolemi (Goldberg, 1999). V tradičním modelu rodiny (Becker, 1991) tvoří muž a žena homogenní skupinu se společnými cíli a preferencemi, která na základě genderových diferencí vygeneruje optimální dělbu práce v rámci skupiny, včetně účasti jejich členů na trhu práce. Společenské proměny poslední třetiny 20. století přinesly ženám nové možnosti a příležitosti, a tím vytvořily podmínky pro zásadní změnu pozice žen na trhu práce. Otevřel se i prostor pro moderní ekonomické teorie vysvětlující účast žen na trhu práce.Kvalitní vzdělání umožňuje ženám přístup ke všem profesím a pracovním pozicím; otevírá jim lákavé možnosti stejných pracovních kariér na trhu práce, jako mají muži. Expanze profesí charakterizovaných jako "bílé límečky" zatraktivnila cestu pracovní kariéry pro mnoho žen.1 Pozice pro "sekundární vydělávající" přinesly příle-žitosti pro ty ženy, které sice nedávají prioritu pracovní kariéře, ale chtějí pracovat, třeba zůstat v kontaktu s oborem, který vystudovaly, touží po seberealizaci nebo chtějí vydělávat peníze, aby zlepšily důchodovou situaci rodiny. Rostoucí aktivitu vdaných žen na trhu práce dokládají ve vyspělých zemích statistická data (Hoffman-Averett, 2010; s. 209). Uplatnění žen na trhu práce napomáhá i diverzita zaměstnaneckých kontraktů, jako jsou práce na částečný úvazek, střídavá práce, práce z domova a další formáty (O´Reilly a Fagan, 1998). Tzv. family-friendly politiky nabízejí mj. sociální služby zajišťující péči o děti a umožňují ženám nepociťovat rodinu jako nevýhodu, či dokonce překážku pro pracovní kariéru. Giddens (1991) označuje individualizaci jako hnací sílu progresivních společenských změn; individualizace osvobozuje chování a rozhodování lidí z vlivu sociální třídy a rodiny. Lidé nabývají svobody činit vlastní rozhodnutí, utvářet si svoji vlastní biografi i, zvolit si svůj životní styl, vyznávat své životní hodnoty. Odmítají obecně přijímané konvence a univerzální jistoty kolektivně prožívaného života.Tato nová společenská situace přinesla ženám nebývalou možnost volby mezi pracovní a rodinnou kariérou. Hakim

Innovation potential of cross-generational creative teams in the EU

“…Of course, as confirmed by Moreno-Mínguez, Ortega-Gaspar, and Gamero-Burón (2018), it is not possible to categorically identify a skew toward women or groups of women due to the growth since the 1990s in the variety of models of organizing life and work. However, the question of work-life balance is highly individual, as confirmed by the findings of Brožová and Stroukal (2015). College-educated women have a higher probability of devoting more energy to work over family (this finding was validated for employees in the territory of the Czech Republic).…”

Selected Gender Gap Indicators – Comparison of V4 Countries within EU Context

“…The gender inequality in economic participation and opportunities within Visegrad region have become of interest of researchers whose outcomes reflect the subindex evolution for these four countries. The subindex components like female labor force participation is reflected in uncovering discriminatory practices by employers against pregnant women and women with small children being decisive in women's decisions to postpone or forego childbearing (Mishtal, 2009), consequences of reconciling work with family care, like the negative and significant impact of motherhood reducing the likelihood of career choices in the Czech Republic (Brožová, 2015), negative impact of lengthy parental leave on chances to return to labor market in Hungary (Fodor and Kispeter, 2014), labor market discrimination of women due to their motherhood in Poland (Heinen and Wator, 2006), Czech society making parenthood a significant handicap for the social inclusion of women who are mothers of young children in the Czech Republic (Křížková and Vohlídalová, 2009). Further wage discrimination war mirrored in proving motherhood wage penalty in Czech Republic (Žofková, 2014), gender discrimination explaining about half of the wage gap across Visegrad countries (Pailhe, 2000) and further gender biased remuneration studies (Vlachová, 2014;Mysíková, 2012;Balcar, 2012;Pytlíková, 2012;Křížková et al, 2010).…”

“…Scientists studied discrimination on the labor market (Žofková, 2014;Brožová, 2006;Mishtal, 2009, Pailhe, 2000Joliffe and Campos, 2005), on consequences of reconciling work with family care (Brožová, 2015;Fodor and Kispeter, 2014;Heinen and Wator, 2006; Křížková and Vohlídalová, 2009), horizontal segregation (Picka, 2014;Piscová, 2003), gender balance in the field of remuneration (Vlachová, 2014;Mysíková, 2012;Balcar, 2012;Pytlíková, 2012;Křížková et al, 2010) and vertical segregation (Křečková, 2013;Křečková Kroupová, 2009;Piscová, 2003). Relationship of gender gap, competitiveness and…”

Work Flexibility in Developed Countries: Economic Context and Policy Implications

“…On the microeconomic level we distinguish between demand for and supply of flexible work, structural and institutional context (legislation, policies, social security systems, support for employment, labour market policy etc.). Last but not least -values, social norms, ambitions, preferences (both at work and in the private sphere of family and individual) are other important non-economic factors that determine the level and structure of flexibility and vice versa (Brozova and Stroukal, 2015;Korony and Lapinova, 2014;Lapinova, 2013).…”