No abstract

Pozici žen na trhu práce vysvětlovaly dnes již klasické sociologické teorie vychá-zející z patriarchální struktury rodiny, vedoucí úlohy muže a dělby práce v rodině primárně determinované genderovými rolemi (Goldberg, 1999). V tradičním modelu rodiny (Becker, 1991) tvoří muž a žena homogenní skupinu se společnými cíli a preferencemi, která na základě genderových diferencí vygeneruje optimální dělbu práce v rámci skupiny, včetně účasti jejich členů na trhu práce. Společenské proměny poslední třetiny 20. století přinesly ženám nové možnosti a příležitosti, a tím vytvořily podmínky pro zásadní změnu pozice žen na trhu práce. Otevřel se i prostor pro moderní ekonomické teorie vysvětlující účast žen na trhu práce.Kvalitní vzdělání umožňuje ženám přístup ke všem profesím a pracovním pozicím; otevírá jim lákavé možnosti stejných pracovních kariér na trhu práce, jako mají muži. Expanze profesí charakterizovaných jako "bílé límečky" zatraktivnila cestu pracovní kariéry pro mnoho žen.1 Pozice pro "sekundární vydělávající" přinesly příle-žitosti pro ty ženy, které sice nedávají prioritu pracovní kariéře, ale chtějí pracovat, třeba zůstat v kontaktu s oborem, který vystudovaly, touží po seberealizaci nebo chtějí vydělávat peníze, aby zlepšily důchodovou situaci rodiny. Rostoucí aktivitu vdaných žen na trhu práce dokládají ve vyspělých zemích statistická data (Hoffman-Averett, 2010; s. 209). Uplatnění žen na trhu práce napomáhá i diverzita zaměstnaneckých kontraktů, jako jsou práce na částečný úvazek, střídavá práce, práce z domova a další formáty (O´Reilly a Fagan, 1998). Tzv. family-friendly politiky nabízejí mj. sociální služby zajišťující péči o děti a umožňují ženám nepociťovat rodinu jako nevýhodu, či dokonce překážku pro pracovní kariéru. Giddens (1991) označuje individualizaci jako hnací sílu progresivních společenských změn; individualizace osvobozuje chování a rozhodování lidí z vlivu sociální třídy a rodiny. Lidé nabývají svobody činit vlastní rozhodnutí, utvářet si svoji vlastní biografi i, zvolit si svůj životní styl, vyznávat své životní hodnoty. Odmítají obecně přijímané konvence a univerzální jistoty kolektivně prožívaného života.Tato nová společenská situace přinesla ženám nebývalou možnost volby mezi pracovní a rodinnou kariérou. Hakim

Dag mar Brožová, Vy so ká ško la eko no mic ká v Pra ze 3. Profesní diskriminace znamená, že je ženám omezen vsup do nìkterých profesí a jsou vytlaèovány do jiných, oznaèovaných za typicky "ženské".4. Diskriminace v pøístupu k lidskému kapitálu, když ženy mají horší pøístup k pøíležitostem zvyšujícím produktivitu práce, to znamená ke vzdìlání a k pracovní pøípravì.První tøi typy diskriminace jsou obvykle oznaèovány jako bìžná nebo pøímá diskriminace, v literatuøe oznaèovaná též jako postmarket discrimination 1 , nebo• se s ní èlovìk setkává až po svém vstupu na trh práce. Ètvrtý typ diskriminace je nepøímou diskriminací, premarket discrimination 1 , protože k ní dochází døíve, než èlovìk vstoupí na trh práce. Statistická dataPodezøení na diskriminaci lze nabýt na základì empirických èísel týkajících se napø. výdìlkù mužù a žen. Podle výbìrových statistických šetøení ÈSÚ mají u nás ženy prùmìrné mìsíèní mzdy stabilnì významnì nižší než muži. Ženy dosáhnou zhruba na tøi ètvrtiny prùmìrné mzdy mužù 2 (viz tabulku 1).

The question of the minimum wage has been constantly discussed in scientific economic literature. The dominant economic paradigm is neoclassical economics, which must cope with the attacks from modern streams of economic thought. The article analyses the fundamental differences in the approaches of the mainstream neoclassical and modern behavioural approach to labour economics. The comparison of the neoclassical and behavioural interpretation of the minimum wage points to the basic differences in the approach to the minimum wage. Neoclassical economics is founded on the theoretical basis of the competitive market and presents a reserved attitude to the minimum wage. From the position of positive economics, it demonstrates the decline in employment and the rise in unemployment as a consequence of this external intervention into market forces. It is, in essence, considered as inefficient redistribution, which acts as demotivation. Behavioural economics stems from imperfectly competitive labour markets and applies a normative approach: it articulates what the minimum wage should be. This line of reasoning leads to the concept of a "living wage" and a "social wage". The empirical studies support both the neoclassical and the behavioural approach towards labour markets. It would seem suitable to consider markets according to the type of competition and treat them differently regarding impact assessment and eventual minimum wage introduction.

Forming the Modern Labour Market Economics: On the Role of Institutionalist TheoriesThe growing role of institutions and their influence on the labour market outcomes, i.e., wage rates and labour allocation, has been among the most significant characteristic features of labour markets in recent decades. The labour market economics built its paradigm on the principles of marginalism, which brought suitable instruments for the analysis of market agents' individual decisions capable of achieving effective solutions. Smith's "invisible hand" has gradually been limited by institutional interventions -by governments, corporations and trade unions with government legislation, corporate personnel policies and collective bargaining. The expanding regulatory interventions in the labour market and the effort to explain the reality leads inevitably to the fact that the modern labour market economics incorporates more and more institutional theories. The contribution outlines the gradual invasion of neoinstitutional topics and theories into the neoclassical labour market paradigm and it analyses the differences between the neoclassical and institutional interpretation of labour market functioning. It presents the recent discussion on the consequences for the labour market economic theory and formulates a conclusion about the modified labour market economic paradigm.Keywords: modern labour economics, neoclassical theory, neoinstitutional theory, dual market theory, theory of efficiency wages, labour market institutions Jel Clasification: B10, J31, J41 ÚvodNejvýznamnějšími charakteristickými rysy trhů práce v posledních desetiletích jsou růst významu institucí, veřejných politik a vládních regulací a jejich vlivu na výstupy trhu práce, tedy na mzdové sazby a na alokaci práce. Ekonomie trhů práce vystavěla své paradigma na principech marginalismu, který přinesl vhodné nástroje pro analýzu rozhodování jednotlivých subjektů na konkurenčních trzích schopných dosahovat efektivních