The  economics  of  sex  discrimination

Brožová, Dagmar

doi:10.18267/j.polek.577

Cited by 5 publications

(3 citation statements)

References 6 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…Scientists studied discrimination on the labor market (Žofková, 2014;Brožová, 2006;Mishtal, 2009, Pailhe, 2000Joliffe and Campos, 2005), on consequences of reconciling work with family care (Brožová, 2015;Fodor and Kispeter, 2014;Heinen and Wator, 2006; Křížková and Vohlídalová, 2009), horizontal segregation (Picka, 2014;Piscová, 2003), gender balance in the field of remuneration (Vlachová, 2014;Mysíková, 2012;Balcar, 2012;Pytlíková, 2012;Křížková et al, 2010) and vertical segregation (Křečková, 2013;Křečková Kroupová, 2009;Piscová, 2003). Relationship of gender gap, competitiveness and…”

Section: Introductionmentioning

confidence: 99%

Selected Gender Gap Indicators – Comparison of V4 Countries within EU Context

Řezanková¹,

Kreckova²

2017

Applications of Mathematics and Statistics in Economics

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

Section: Introductionmentioning

confidence: 99%

Selected Gender Gap Indicators – Comparison of V4 Countries within EU Context

Řezanková¹,

Kreckova²

2017

Applications of Mathematics and Statistics in Economics

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…Zároveň tato práce navazuje na dosavadní studie v časopisu Politická ekonomie, zaměřené na diskriminaci žen (Brožová, 2006;Strouhal a Žofková, 2014), případně věnované chudobě (Bauer a Chytilová, 2007), rozvojovým státům (Arlt a Mandel, 2014;Mandel a Tomšík, 2013;Mandel a spol., 2008), pracovnímu trhu nebo politice zaměstnanosti (Tvrdoň, 2008). Tato témata jsou v České republice, stejně jako v řadě dalších vyspělých států, úzce provázána s mikrofi nancemi (Srnec a spol., 2011).…”

unclassified

The Factors Influencing the Participation of Women in Microfinance

Janda¹,

Quang²,

Zetek³

2015

Politicka ekonomie

View full text Add to dashboard Cite

ÚvodMikrofi nance jsou obecně chápány jako fi nanční služba určená pro nízkopříjmové obyvatele nebo mikropodniky, zpravidla v rozvojových zemích, bez možnosti přístupu ke standardním bankovním službám. Významným klasickým prvkem mikrofi nancí je poskytování malých úvěrů vícečlenným skupinkám, složeným z velké části z ženských dlužníků (Hes a spol., 2012). Globální rozmach mikrofi nancí je zřejmý z toho, že dle údajů mixmarket.org působilo v roce 2003 celosvětově 808 mikrofi nančních institucí (MFIs) spravujících úvěry 26 mil. nízkopříjmovým klientům. V roce 2012 se počet evidovaných MFIs zvýšil na 1 123, stejně jako se rozrostl počet dlužníků na 87 milionů.Ze zorného úhlu ekonomicky a sociálně rozvinuté Evropy a Severní Ameriky jsou mikrofi nance chápány především jako významný stabilizující prvek ekonomického a společenského rozvoje v rozvíjejících se zemích. Při rozhodování evropských a severoamerických soukromých investorů, nevládních organizací a vládních rozvojových programů o míře jejich podpory MFIs proto hrají důležitou roli sociální dimenze mikrofi nancí. K nejvýznamnějším z těchto společenských aspektů patří podíl mikrofinancí na zlepšení situace žen v rozvíjejících se zemích. Záměrem tohoto článku je proto detailní pohled na faktory ovlivňující zapojení žen v mikrofi nančních programech.Celkový přehled vývoje počtu mikrofi nančních dlužníků (Příloha 1) odhaluje výrazné regionální rozdíly v zastoupení žen od téměř výlučného zaměření na ženské dlužníky v jižní Asii až po přibližně 40-50% zastoupení žen ve východní a Střední Asii. Již tento první regionální pohled ukazuje, že dominantní postavení žen v kolébce mikrofi nancí (na Indickém subkontinentu) nelze automaticky bezvýhradně přenášet do ostatních mikrofi nančních regionů.Při detailnějším pohledu na vývoj zastoupení žen v MFIs je pak z přílohy zřejmé, že v Latinské Americe a Karibiku, Africe, na Blízkém východě i ve východní Asii a Tichomoří převládá ve sledovaném období od roku 2003 trend mírného poklesu ženských dlužníků. Ačkoliv tento mírný klesající trend zatím nepředstavuje žádnou výraznou odchylku od současného paradigmatu mikrofi nancí jako odvětví posilujícího * Práce na tomto článku byla podporována granty P402/11/0948 GAČR a 15-00036S GAČR. Karel Janda potvrzuje výzkumnou podporu získanou jako Affi liate Fellow na CERGE-NHÚ a během jeho dlouhodobých výzkumných pobytů na

show abstract

“…">ÚvodZatímco diskriminaci žen na trhu práce je věnována i v České republice velká pozornost (Brožová, 2006;Mysíková, 2012), problematice mzdové srážky za mateřství (motherhood wage penalty), tedy fenoménu nižších mezd u žen s dětmi oproti ženám bezdětným, byla věnována pozornost malá. V zahraničí však vzniklo již mnoho prací, které přesvědčivě ukázaly, že mzdová srážka za mateřství skutečně existuje a není nevýznamná.…”

unclassified

Estimating the Motherhood Wage Penalty in the Czech Republic

Žofková¹,

Stroukal²

2014

Politicka ekonomie

View full text Add to dashboard Cite

ÚvodZatímco diskriminaci žen na trhu práce je věnována i v České republice velká pozornost (Brožová, 2006;Mysíková, 2012), problematice mzdové srážky za mateřství (motherhood wage penalty), tedy fenoménu nižších mezd u žen s dětmi oproti ženám bezdětným, byla věnována pozornost malá. V zahraničí však vzniklo již mnoho prací, které přesvědčivě ukázaly, že mzdová srážka za mateřství skutečně existuje a není nevýznamná. Například Waldfogel (1998) ukazuje, že zatímco se v 80. a 90. letech ve Spojených státech amerických snižoval rozdíl ve mzdách mezi muži a ženami, rozdíl ve mzdách mezi matkami a bezdětnými ženami se naopak zvětšoval. V práci dokonce uvádí, že v roce 1991 byl větší rozdíl mezi platy matek a bezdětných žen, než rozdíl mezi platy žen a mužů. To dokládá, že mzdová srážka za mateřství je ekonomickým fenoménem, který je třeba brát vážně.Při výzkumu na datech z let 1982-1993 pro Spojené státy americké naměřily Budig a England (2001) srážku ve výši 7 %. Námitce, že se jedná pouze o fenomén specifi cký pro Spojené státy americké, odporuje fakt, že tento jev byl pozorován i v dalších zemích OECD. Například ve Velké Británii bylo zjištěno, že zatímco bezdětné ženy mají oproti mužům o 16 % nižší mzdu, mzdy matek se od mezd mužů liší až o 38 % (Waldfogel, 1995). Srážka za mateřství byla zjištěna i ve Španělsku, kde proběhl výzkum na panelových datech z let 1994-2001, a to ve výši 9 % (Molina a Montuenga, 2009). Dále byla srážka pozorována například ve fi nském soukromém sektoru, kde Napari (2007) zjistil, že velikost srážky se mění v závislosti na čase stráveném matkami mimo trh práce. Dle jeho závěrů se srážka snižuje s přibývajícími roky, které matky stráví na trhu práce po návratu z mateřské dovolené. Dle pozorování českých ekonomů je český trh práce nejen v rozdílu mezi mzdami žen a mužů významně podobný trhům práce rozvinutých zemí (Gottvald, 2003).Přesto lze očekávat odlišnosti. Gangl a Ziefel (2009) zkoumali rozdíly v mzdové srážce za mateřství napříč státy. Konkrétně šlo o výzkum na datech z poloviny 20. století pro Německo, Velkou Británii a Spojené státy americké. Výsledky jejich práce naznačují, že výše srážky je závislá na kulturních a institucionálních charakteristikách zemí, ve kterých je výzkum prováděn. Ve své práci odhadli srážku pro Německo ve výši 16-18 %, pro Velkou Británii ve výši 13 % a pro Spojené státy americké ve výši 9 %. Dále zjistili, že zatímco velkou část srážky ve Spojených státech amerických

show abstract

The economics of sex discrimination

Cited by 5 publications

References 6 publications

Selected Gender Gap Indicators – Comparison of V4 Countries within EU Context

Selected Gender Gap Indicators – Comparison of V4 Countries within EU Context

The Factors Influencing the Participation of Women in Microfinance

Estimating the Motherhood Wage Penalty in the Czech Republic

Contact Info

Product

Resources

About