ÚvodStěžejní funkcí daňových systémů ve vyspělých zemích je funkce fi skální, tedy fi nancování vládních výdajů. Zdanění je však také jedním z hlavních nástrojů, které mohou v ekonomice sloužit k zajištění žádoucí úrovně přerozdělování, vycházející z principů solidarity a daňové spravedlnosti. Správně nastavený daňový systém by měl zároveň odrážet princip ekonomické efektivnosti, tedy náklady zdanění by měly být minimalizovány tak, aby daňoví poplatníci nebyli motivování k daňové optimalizaci či dokonce k nelegálním daňovým únikům a aby docházelo v minimální možné míře k substituci mezi spotřebou a volným časem. Zdanění ovlivňuje rozhodování domácností o úsporách, investicích do lidského kapitálu, ovlivňuje také nabídku práce. Obdobně má vliv na rozhodování fi rem o investicích, inovační aktivitě, fi nancování vzdělávání zaměstnanců. Jinými slovy je možné říci, že zdanění má vliv na míru zaměstnanosti, produktivitu práce, akumulaci fyzického i lidského kapitálu, aktivity v oblasti výzkumu a vývoje a na další faktory determinující ekonomický růst. Vhodně nastavený daňový systém tak může prostřednictvím svého vlivu na ekonomický růst a národní důchod zabezpečovat zdroje pro fi nancování vládních výdajů. Nepřímo tedy ovlivňuje také množství a kvalitu veřejných služeb, které jsou jednotlivým členům společnosti poskytovány. Může také pomoci dosáhnout v ekonomice fi skální udrži-telnosti, což je v tomto pokrizovém období 1 jedním z hlavních úkolů vlád v celé řadě vyspělých zemí. Je-li daňový systém nastaven tak, že pozitivně ovlivňuje ekonomický růst, je možné dosáhnout fi skální udržitelnosti, aniž by docházelo ke škrtům na straně vládních výdajů a ke zvyšování daňové zátěže.V souvislosti s výše uvedeným byla v posledních letech publikována celá řada empirických studií, které se snažily prokázat směr vlivu zdanění na ekonomický růst. Poněkud překvapivě však často docházejí k velice rozporuplným výsledkům, přede-vším pokud je separátně zkoumán vliv jednotlivých typů daní na ekonomický růst. Konzistentně nebylo možné prokázat dokonce ani všeobecně uznávaný předpoklad o neutrálním nebo pozitivním vlivu nedistorzních daní a negativním vlivu distorzních daní na ekonomický růst. Některé studie se proto zaměřily na zkoumání vlivu 1 Z novějších článků na toto téma se zajímavými jeví např. Šišková (2013), Baran a Witzany (2014) nebo Hanousek a Novotný (2014).
