Problematika velikosti zdanění a jeho úměrnosti je diskutována nejen v rámci ekonomických disciplín, ale je náplní celospolečenských debat. Z hlediska ekonomického se jeví relevantní zejména efektivnostní pohled, tedy takový, který hledá relevanci daňového zatížení k celkové ekonomické efektivnosti a dlouhodobé růstové výkon-nosti. Cílem této stati je zhodnotit, zda existují reálné efekty daňového zatížení a konkrétních typů daní na životní úroveň a dlouhodobý ekonomický růst tak, jak to presumuje ekonomická teorie. Prostředkem je kvantitativní analýza využívající metodu panelové regrese v zemích OECD. Z noetického pohledu je využit přístup ontologický (viz např. Kotlán, 2008).Jádro současného stavu poznání je v neoklasické růstové teorii (zejm. Solowův model). Solow (1956) vychází z Harrodova (Harrod, 1939) a Domarova (Domar, 1946) modelu, resp. z rozšíření tohoto modelu postkeynesiánci (viz Kaldor, Mirrlees, 1962;Kahn, 1959), i když ho podstatně modifi kuje. Podíváme-li se na nejznámější teorie rozšiřující Solowův model, je třeba zmínit dva přístupy: Lucase (Lucas, 1988) a Romera (Romer, 1986).Neoklasické růstové modely, ve kterých je dlouhodobý růst výstupu dán exogenním technologickým pokrokem, neumožňovaly, aby fi skální politika (a tedy i zdanění) mohla ovlivňovat dlouhodobou míru růstu ekonomiky. Kneller a kol. (1999) uvádějí, že daně v těchto modelech ovlivňují rovnovážnou cenu faktorů, avšak nemají dopad na tempo růstu stálého stavu (steady state growth-rate). Určitý pokrok přinesly práce, které poukázaly, že zdanění může mít na dlouhodobý růst vliv. Mezi jejich autory se řadí např. Aschauer (1989), který se zabýval vlivem vládních výdajů, fi nancovaných různým typem daní, na ekonomický růst či Barro a Sala-i Martin (1995), kteří zkombinovali prvky modelu endogenního růstu s neoklasickým růstovým modelem a mimo jiné se zabývali i vlivem daní.Zatímco tempo růstu stálého stavu je v neoklasických modelech dáno exogenními faktory, v endogenních modelech poskytuje daňová politika mechanismus, kterým může stát ovlivňovat jak míru výstupu, tak tempo růstu stálého stavu. Mezi první autory, zabývající se souvislostmi mezi zdaněním a dlouhodobým ekonomickým růstem, bývají řazeni např. Barro (1990) či King a Rebelo (1990), kteří ukázali, že zdanění může mít vliv na dlouhodobé tempo ekonomického růst u. Následovala řada dalších teoretických * Příspěvek je zpracován v rámci řešení projektu č. 402/08/0763 s názvem "Daň z příjmu právnických osob v ČR a návrh legislativních změn v kontextu snah o harmonizaci v Evropské unii ve smyslu de lege ferenda" podporovaného Grantovou agenturou České republiky.

*Tento článek byl podpořen z prostředků projektu SGS VŠB -Technické univerzity Ostrava č. SP2014/145 "Vliv struktury vládních výdajů a daní na vybrané sektory a růst v ČR" HORIZONT DAŇOVÉ POLITIKY V ZEMÍCH OECDIgor Kotlán, Zuzana Machová, VŠB -Technická univerzita Ostrava* ÚvodV České republice i dalších zemích OECD je obecně známý i diskutovaný horizont monetární politiky, avšak otázka působení fi skální politiky nebo daňové politiky nebývá předmětem sofi stikovanějších rozborů nebo empirických analýz. Přesto právě horizont fi skální politiky a její zpoždění výrazně determinují účinnost hospodářské politiky a dopad na hospodářský cyklus a potažmo na dlouhodobý ekonomický růst a životní úroveň, jakožto stěžejní cíle hospodářské politiky (viz Kotlán, 2001). Problematika zpoždění hospodářské politiky a fází hospodářsko-politického rozhodování je obecně traktována v učebnicích hospodářské politiky (viz např. Žák, 2006 nebo Kliková, Kotlán a kol., 2012), avšak sofi stikované empirické odhady délky zpoždění chybí. Uvedené pak neumožňuje odhadnout velikost a míru některých vládních selhání, zejména v oblasti suboptimální korelace hospodářských a politických cyklů. Cílem článku je stanovení optimálního horizontu daňové politiky, a tedy jejího nejsilnějšího vlivu na ekonomický růst v zemích OECD. Metodicky je využit ontologický přístup, jak ho popisuje Kotlán (2008). Práce pak navazuje na tradičně zpracované analýzy využívající daňovou kvótu a růstové modely popsané v práci Kotlán, Machová a Janíčková (2011), resp. na podobný typ studie, která však již aproximuje zdanění také alternativním indexem WTI (Kotlán a Machová, 2012a nebo Machová a Kotlán, 2013a). Přehled literaturyVe snaze o co možná nejkvalitnější a nejrealističtější vyjádření determinace ekonomického růstu se ekonomové snaží zahrnut do růstových modelů celou řadu proměnných, mimo jiné také těch, které souvisejí s fi skální politikou. Zájem o tento typ proměnných se pak prohlubuje v souvislosti se současnou dluhovou krizí. Cílem zmíněných modelů je tedy potvrdit či vyvrátit hypotézu o vlivu fi skálních proměnných na ekonomický růst, především ve vyspělých zemích. Fiskálními proměnnými se přitom mají na mysli zejména velikost zdanění a vládních výdajů, případně také velikost veřejného sektoru. K nejvýznamnějším autorům, kteří se dlouhodobě věnují uvedené problematice, patří Kneller, Bleaney a Gemmel (1999), z novějších studií pak lze uvést např. Gemmel, Kneller a Sanz (2011). Docházejí přitom k závěru, že vliv fi skálních proměnných na ekonomický růst není jednoznačný a závisí především na charakteru daní (distorzní či nedistorzní) a vládních výdajů (produktivní-především výdaje do infrastruktury, či neproduktivní-zejména sociální výdaje), přičemž prorůstové účinky mají pouze produktivní výdaje, jsou-li fi nancovány z nedistorzních daní. Distorzní daně a neproduktivní vládní výdaje mají na ekonomický růst negativní vliv. Devereux a Mansoorijan (1992) také upozorňují na nutnost koordinace daňové a výdajové politiky, má-li fi skální politika pozitivně ovlivňovat...

While assessing the economic impacts of corruption, the corruption-related transmission channels which influence taxation as such have to be duly considered. Taking the example of the Czech Republic, this article aims to evaluate the impacts corruption has on the size of the shadow economy as well as on the individual sources of long-term economic growth, making use of a transmission channel through which corruption affects the tax burden components. Using the method of an extended DSGE model, it confirms the initial assumption that an increase in perceived corruption supports the shadow economy’s growth, but at the same time, it demonstrates that corruption and especially its perception has a significantly different effect on two key areas—the capital accumulation and the labour force size. It further identifies another sector of the economy representing taxes which are prone to tax evasion while asserting that corruption has a much more destructive effect on this sector of the economy, offering generalized implications for other post-communist EU member states in a similar situation.

Vysoká škola báňská -Technická univerzita Ostrava* Úvod V kontextu primárních cílů hospodářské politiky se jeví její fi skální determinanty jako esenciální záležitost.1 Problematika interakce jednotlivých prvků fi skální politiky, zejména zdanění jako zdroje vládních výdajů ve smyslu teorie společenské smlouvy na jedné straně a zkoumání dopadu zdanění a vládních výdajů na ekonomický růst na straně druhé je pak předmětem mnoha teoretických i empirických prací. Tyto práce však mají podobu průřezových regresních modelů, popř. analýzy časových řad v konkrétní zemi. V některých případech i za použití spíše teoretických VAR modelů. Pokud využívají metodu panelové regrese, jsou velmi často statické.Jako proměnnou aproximující daňové břemeno téměř výhradně zahrnují daňovou kvótu nebo implicitní daňové sazby. Tyto ukazatele však nemusejí nic vypovídat o velikosti efektivního daňového zatížení, protože jsou de facto podílem daňových výnosů na nějaké základové proměnné (HDP nebo aktivita, která je podrobena zdanění). Presumujeme-li, že alespoň u některých daní platí implikace Lafferovy křivky, 2 a tedy, že nemusí existovat přímá úměra nebo jednotící linka mezi velikostí efektivní sazby a daňovou kvótou, stávají se závěry podobných prací problematické.Ambicí tohoto článku je popsat za pomocí VAR modelu interakci zdanění, vládních výdajů a ekonomického růstu na panelových datech, s dynamizací za využití zobecněné metody momentů (dynamický panel). Navíc je daňové břemeno aproximováno nejen obvykle používanou daňovou kvótou, ale zejména indexem efektivního daňo-vého zatížení vlastní konstrukce autorů, World Tax Index (WTI).Cílem článku je ověření vlivu efektivního daňového zatížení a vládních výdajů na ekonomický růst a působení zdanění a ekonomického růstu na vládní výdaje. Zkoumán bude vliv celkového daňového zatížení i jednotlivých daňových subkomponent. Metodicky je uplatněn ontologický přístup, jak ho popisuje Kotlán (2008). Práce pak navazuje na tradičně zpracované analýzy využívající daňovou kvótu a růstové modely popsané v práci Kotlán, Machová a Janíčková (2011), resp. na podobný typ studie, která však již aproximuje zdanění také alternativním indexem WTI (Kotlán a Machová, 2012).

, Eko no mic ká fa kul ta, VŠB -Tech nic ká uni ver zi ta, Os t ra va Úvod V sou èas nos ti vr cho lí laic ká i od bor ná de ba ta na téma fis kál ní re for my v Èes ké re pub lice. Vý voj ve øej ných fi nan cí je podle sta no vis ka do má cích i za hra niè ních eko no mù neudržitel ný 1 . Dlou ho do bé de fi ci ty ve dou k vý raz né ak ce le ra ci ve øej né ho za dlužení a s tím spo je ným eko no mic kým dù sled kùm v po do bì vli vu na ce no vou hla di nu, úro kové sazby èi de vi zo vý kurs. Zdán li vì po zi tiv ní pro rùs to vý efekt ve øej né ho de fi ci tu se navíc mùže z dù vo du dlu ho vé ho fi nan co vá ní pro mì nit v osla be ní dlou ho do bé ho eko no mic ké ho rùs tu a pro duk tiv ních in ves tic 2 . Dal ším fak to rem je také exis ten ce "ma ast richt ských" kon ver genè ních kri té rií, kte ré musí Èes ká re pub li ka spl nit, po kud chce pøi jmout spo leè nou mìnu. Ve fis kál ní ob las ti se jed ná o dvì kri té ria. Prv ním z nich je ve li kost ve øej né ho za dlužení, kde je li mit ní hra ni cí 60 % HDP. Èes ká eko no mi ka tuto hra ni ci za tím ne pøe kro èi la (v sou èas nos ti se po hy bu je na úrov ni oko lo 30 %), ale dy na mi ka ná rùs tu ve øej né ho dlu hu je hro zi vá 3 . Dru hým konver genè ním kri té ri em je po díl sal da de fi ci tu ve øej ných fi nan cí k HDP, kte rý ne smí pøe kroèit 3 %. V tom to pøípadì se již Èeská republika nachází delší dobu (až na výjimky) za zmínìným limitem.V ne po sled ní øadì je pro blé mem, na kte rý upo zor òu jí me zi ná rod ní in sti tu ce, netranspa rent nost se sta vo vá ní, schva lo vá ní a kon t ro ly pl nì ní stát ní ho roz poètu. Or ga niza ce Transpa ren cy In ter nati o nal napø. vidí klí èo vý pro blém v po ru šo vá ní pra vi del ply nou cích ze zá vaz kù zá ko na o stát ním roz poètu, kde je stát ní roz po èet "ko øis tí nì -ko li ka je din cù, kte øí pod rouš kou po sla nec ké ho man dá tu ve spo lu prá ci se zá stup ci stát ní sprá vy znaè nì ne transpa rent ním zpù so bem roz dì lu jí ve øej né zdro je a je prak ticky nemožné je kon t ro lo vat a vy vo dit dù sled ky a po li tic kou od po vìd nost" 4 . Do stá vá -me se tak k pro ble ma ti ce ko rupè ní ho jed ná ní, kte ré mùže výše uve de ná si tu a ce sti mu lo vat. 5Sou èás tí po ten ci ál ní re for my ve øej ných fi nan cí je pak ne zbyt nì i re for ma da òo vá. Exis tu je mno ho ná zo rù na zpù sob a ra zan ci je jí ho pro ve de ní. V ce lo spo le èen ské dis ku si se pro lí na jí ná zo ry eko no mù, práv ní kù, po li to lo gù a po li ti kù èi so ci o lo gù. V rám ci jed -