Abstract:Knowledge of employers´ requirements on competencies of job applicants is highly important in the process of human capital accumulation. This paper focuses on the general competencies since they can be applied in a wide range of jobs or tasks and increase an individual's employability. First, employers´ requirements on general competencies are identifi ed and described on the basis of 3,822 job advertisements published online. Second, the econometric analysis is used in order to test hypothesis whether examined demand for general competencies is really general or if it differs signifi cantly with respect to required education and fi rm characteristics. The results of our probit regressions proved that the requirements on examined general skills signifi cantly differ according to the education required and some categories of NACE and ownership of the fi rms.

Problematika velikosti zdanění a jeho úměrnosti je diskutována nejen v rámci ekonomických disciplín, ale je náplní celospolečenských debat. Z hlediska ekonomického se jeví relevantní zejména efektivnostní pohled, tedy takový, který hledá relevanci daňového zatížení k celkové ekonomické efektivnosti a dlouhodobé růstové výkon-nosti. Cílem této stati je zhodnotit, zda existují reálné efekty daňového zatížení a konkrétních typů daní na životní úroveň a dlouhodobý ekonomický růst tak, jak to presumuje ekonomická teorie. Prostředkem je kvantitativní analýza využívající metodu panelové regrese v zemích OECD. Z noetického pohledu je využit přístup ontologický (viz např. Kotlán, 2008).Jádro současného stavu poznání je v neoklasické růstové teorii (zejm. Solowův model). Solow (1956) vychází z Harrodova (Harrod, 1939) a Domarova (Domar, 1946) modelu, resp. z rozšíření tohoto modelu postkeynesiánci (viz Kaldor, Mirrlees, 1962;Kahn, 1959), i když ho podstatně modifi kuje. Podíváme-li se na nejznámější teorie rozšiřující Solowův model, je třeba zmínit dva přístupy: Lucase (Lucas, 1988) a Romera (Romer, 1986).Neoklasické růstové modely, ve kterých je dlouhodobý růst výstupu dán exogenním technologickým pokrokem, neumožňovaly, aby fi skální politika (a tedy i zdanění) mohla ovlivňovat dlouhodobou míru růstu ekonomiky. Kneller a kol. (1999) uvádějí, že daně v těchto modelech ovlivňují rovnovážnou cenu faktorů, avšak nemají dopad na tempo růstu stálého stavu (steady state growth-rate). Určitý pokrok přinesly práce, které poukázaly, že zdanění může mít na dlouhodobý růst vliv. Mezi jejich autory se řadí např. Aschauer (1989), který se zabýval vlivem vládních výdajů, fi nancovaných různým typem daní, na ekonomický růst či Barro a Sala-i Martin (1995), kteří zkombinovali prvky modelu endogenního růstu s neoklasickým růstovým modelem a mimo jiné se zabývali i vlivem daní.Zatímco tempo růstu stálého stavu je v neoklasických modelech dáno exogenními faktory, v endogenních modelech poskytuje daňová politika mechanismus, kterým může stát ovlivňovat jak míru výstupu, tak tempo růstu stálého stavu. Mezi první autory, zabývající se souvislostmi mezi zdaněním a dlouhodobým ekonomickým růstem, bývají řazeni např. Barro (1990) či King a Rebelo (1990), kteří ukázali, že zdanění může mít vliv na dlouhodobé tempo ekonomického růst u. Následovala řada dalších teoretických * Příspěvek je zpracován v rámci řešení projektu č. 402/08/0763 s názvem "Daň z příjmu právnických osob v ČR a návrh legislativních změn v kontextu snah o harmonizaci v Evropské unii ve smyslu de lege ferenda" podporovaného Grantovou agenturou České republiky.

One of the most debated questions in economy is the relationship between tax rates and economic growth. Especially taxation of corporations has great importance because a corporate tax base is quite a mobile factor of production and simultaneously the tax competition is currently still tougher due to required economic development particularly in the context of the economic crisis. Based on the available literature, we can deductively derive and suppose an inverse relationship between tax burden and economic growth; on the other side, the degree of correlation is not so obvious. The aim of this article is to verify the expected negative relationship between corporate taxation and long-term economic growth in the sample countries. This analysis is based on the neoclassical growth model extended with human capital. Furthermore, the model associated with the variable reflecting the different possibilities to measure the tax burden on corporations, especially tax quota separated on income taxation of corporations, the implicit tax rate on capital and effective tax rates secured by micro-forward looking methods. The default is a panel regression methodology and related methods of data analysis. The sample consists of EU member states. The reference periods are the annual frequencies in the time frame 1998 -2010.

ÚvodRozsáhlé empirické výzkumy z oblasti přímých zahraničních investic (PZI) dokazují, že tato problematika je bezesporu široce diskutovaným tématem. PZI se staly jedním z hlavních rysů globalizace a prudká integrace fi nančních trhů je v předkrizovém období stavěla do významné pozice. Příliv PZI může být považován za odraz zdraví hostitelské ekonomiky a indikátor ekonomické důvěry v podnikatelské prostředí. Důležitou součástí hospodářské politiky se staly PZI především v transformujících se ekonomikách zemí střední a východní Evropy. Jak uvádí studie Mandela a Tomšíka (2006), PZI směřující do těchto ekonomik slouží jako zdroj, který má pomoci překle-nout problém nedostatku vlastních úspor a fi nancovat potřeby transformace ekonomik. Důvody lokalizace PZI se liší a mnohdy se postupem času mění. Pokrizové období a problémy s tím související s sebou přinesly útlum dynamiky integrace fi nančních trhů a také méně volných prostředků pro podporu PZI či dokonce jejich celkový propad. V této době však zůstává otázkou, jestli právě PZI nemohou být tím vhodným zdrojem, který může pomoci vytvořit nové pracovní pozice, přinést nové technologie či na obecnější úrovni podporovat ekonomický růst a zaměstnanost.Přímé zahraniční investice jsou analyzovány z mnoha úhlů pohledu, mezi zkoumané otázky se mimo jiné řadí rozbor faktorů majících na příliv PZI vliv. Hodnocené jsou zejména politické, institucionální a ekonomické ukazatele. Na PZI však mohou působit další významné, avšak hůře kvantifi kovatelné veličiny, jakými jsou míra korupce (viz např. Hanousek a Kočenda, 2011;Kotlánová a Kotlán, 2012;Sedmihradský, 2002). Jednotlivé země zavádějí odlišné systémy podpory PZI a mezi významný komponent ovlivňující toky PZI bývá řazena i velikost zdanění. Tuto skutečnost potvrzuje např. studie Demirhana a Masca (2008), která analyzovala determinanty PZI a jako jeden z hlavních faktorů, jež mají na PZI negativní vliv, označila korporátní daň resp. statutární daňovou sazbu korporací. Statutární sazby však nejsou vhodnými ukazateli pro porovnávání skutečného daňového zatížení, a proto se pro tyto účely častěji využívají efektivní daňové sazby. Sofi stikovanější metody tedy užívají * Tento článek vznikl za fi nanční podpory Studentské grantové soutěže EkF, VŠB-TU Ostrava v rámci projektu SP2012/105 "Vliv investičních pobídek v rámci daňové politiky ČR na podnikatelské subjekty Moravskoslezského kraje v kontextu ekonomické krize".

The aim of this work is to evaluate the effective corporate tax rate in the Moravian-Silesian Region in the Czech Republic on the basis of a backward-looking micro view. The results obtained are then compared with other methods of measuring the tax burden, especially with the corporate tax quota and effective corporate tax rate based on a backward-looking macro view and its components. The tax burden will be evaluated for the period 2007-2010 in order to capture the effects of the economic crisis. It is clear that the effective tax rate computed according to the backward-looking micro view and corporate tax quota confirms the results of a number of empirical studies because, in comparison to an effective marginal tax rate based on the macro view, they reflect fluctuations in business cycles.