U mladých dospělých se zvláštními specifi ky se ischemická choroba srdeční vyskytuje stále častěji; i když je považována za jednu patologickou jednotku, nejedná se o výjimečné případy. Metody: Na kardiologickém oddělení B nemocnice ibn Sina Hospital v marockém Rabatu jsme v období od ledna 2011 do prosince 2018 provedli retrospektivní studii. Do studie byli zařazeni všichni pacienti přijatí s diagnózou infarktu myokardu, kteří byli ve věku 40 let nebo mladší. Statistická analýza se prováděla pomocí software SPSS. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 80 pacientů, které jsme rozdělili do dvou skupin: skupiny 1 s obstrukční ischemickou chorobou srdeční (49 pacientů) a skupiny 2 s neobstrukční ischemickou chorobou srdeční (31 pacientů). Kuřáctví a užívání návykových látek statisticky významně převládaly u pacientů ve skupině 1 (73,5 % vs. 41,9 %; p = 0,005) oproti skupině 2 (53,1 % vs. 22,6 %; p = 0,007). Pacienti ve skupině 2 navíc měli méně často hypertenzi a dyslipidemii i prodromální symptomy (28,6 % vs. 6,5 %; p = 0,01; resp. 24,5 % vs. 3,2 %; p = 0,01; resp. 32,7 % vs. 12,9 %; p = 0,047); nepřítomnost faktorů rizika srdečních onemocnění byla ve skupině 2 významná (p < 0,001). Ve skupině 1 převládalo postižení jedné tepny (43,5 %), přičemž ve skupině 2 prokázalo angiografi cké vyšetření svalový můstek (1,25 %), aneurysma koronární tepny (1,25 %), vazospasmus (2,5 %), nevýznamné léze (13,75 %) a nepostižené tepny (20 %). Závěr: Základem léčby je i nadále ovlivňování hlavních rizikových faktorů, zvláště kuřáctví a užívání návykových látek u mladé marocké populace. Vzhledem k různé etiologii postižení u této mladé populace je nutno při klasické léčbě zaměřit pozornost i na etiologický aspekt.