Šavel, J. -Brož, A.: Měření pěnivosti piva. Kvasny Prum. 52, 2006, č. 10, s. 314-318. Článek uvádí souhrn jednotlivých principů i metod měření pěnivosti piva včetně kinetických rovnic popisujících rozpad pěny. Pěnivost je komplexní znak kvality zahrnující více aspektů, např. stabilitu pěny, její vzhled, strukturu, schopnost ulpívat na sklenici a odolávat negativně působícím vlivům. Vzhled a struktura pěny rovněž záležejí na způsobu napěňování, např. lití piva z láhve, nebo čepování z pípy. Z těchto důvodů neexistuje univerzální metoda měření pěnivosti a je nutno vybrat vhodnou metodu, vystihující příslušnou vlastnost, která má pro daný okruh zákazníků největší význam. Pěnivost piva lze před-povědět na základě různých chemických a fyzikálních rozborů a protože souvisí s obsahem sacharidů a bílkovin, lze očekávat úspěšné využití infračervené spektrometrie pro předpověď různých vlastností pěny.Šavel, J.-Brož, A.: Measurement of beer foaming power. Kvasny Prum. 52, 2006, No. 10, p. 314-318.The article summarizes the principles and methods of measurement of beer foaming power including kinetic equations describing foam disintegration. Foaming power a complex quality parameter comprising of several aspects, such as foam stability, its appearance, structure, its capability of clinging to a glass and resistance against negative effects. The foam appearance and structure also depend on the way of foam formation, for example pouring of beer from a bottle or draft. For these reasons, there is no universal method for foaming power measurement and such method should be chosen for the measurement that would give a true picture of the property in question, being of the greatest significance for the given customer segment. The beer foaming power can be predicted on the basis of various chemical and physical analyses and, since it is connected with the content of saccharides and proteins, infrared spectrometry can be expected to be successfully used for the forecast of various foam properties.
Šavel
ÚVODPěnivost piva je prvním vjemem, kterým pivo působí po nalití na konzumenta. Kvalitu piva spotřebitel posuzuje svými smysly, a vnímá ji jako výsledný dojem, vytvořený psychickým zpracováním pozorovaných znaků [1].Znaky nebo charakteristiky jakosti se dělí na skutečné a na náhradní. Skutečné znaky se obtížně specifikují, orientují se na smyslové vnímání, pocity, a často se vyjadřují porovnáváním (pivo jako křen, nabádá k dalšímu napití, má zlatavou barvu, pěnu jako smetanu, říz apod.).Při pozorování pěny se kombinují různé její vlastnosti, protože spotřebitel vnímá výšku pěny, její tvar, strukturu, barvu, rychlost rozpadu, ulpívání na stěně sklenice a zejména vzhled a stabilitu poslední vrstvy pěny na hladině piva do vzniku tzv. lysinky.Náhradní znaky nahrazují skutečné znaky jen částečně, ale jejich výhodou je měřitel-nost, která je nezbytná při průmyslové vý-robě. Mezi tyto znaky např. patří barva piva, měřená spektrofotometricky, obsah oxidu uhličitého, hustota pěny a její stabilita.Při měření pěnivosti piva se uplatňují ty...