Dotazníková šetření se (sebe)hodnoticími položkami jsou v pedagogickém výzkumu využívána často. Respondenti však mohou na tyto položky odpovídat rozdílně, tj. volit jiné škálové kategorie, přestože jejich objektivní situace je stejná. Metoda ukotvujících vinět nabízí řešení tohoto problému. Odpovědi na tyto položky koriguje o rozdílné užívání škály a činí je tak porovnatelné. Tento příspěvek si klade dva cíle. Zaprvé poskytnout přehled do této chvíle publikovaných prací z oblastí pedagogického výzkumu, ve kterých byla tato metoda aplikována. Zadruhé shrnout metodologická doporučení týkající se správné formulace a užití ukotvujících vinět. Metoda byla zatím úspěšně aplikována při měření nečestného chování žáků, ICT znalostí a dovedností, spokojenosti rodičů se školou, řízení třídy učitelem a podpory žáků ze strany učitele. Ukazuje se, že respondenti s různými charakteristikami skutečně užívají škálu rozdílným způsobem a že korigování dat s využitím metody ukotvujících vinět může pomoci vysvětlit některá paradoxní zjištění o vztahu vybraných proměnných. Naše metodologická doporučení pro využívání vinět se týkají podpory základních předpokladů metody, diskriminační síly vinět, počtu vinět, obsahové relevance a jazykové složky vinět. Na základě shrnutí dosavadního rozšíření a přínosu této metody pedagogickému výzkumu diskutují autoři možnosti jejího dalšího využití pro měření pedagogických konceptů.