Terminology and Concepts of Immigration Policy in Europe and in France

Abstract

AnotaceVeřejné diskuse v médiích na dnes aktuální téma imigrace ukazují na sémantickou nepřesnost, která obklopuje otázky spojené s migrací. Cílem tohoto textu je nejprve představit pojmy vztahující se k jednotlivým statutům migrujících osob, proceduře žádosti o azyl ve Francii i typům migrací. Poté představujeme milníky celoevropské i francouzské imigrační politiky a koncepty určující vztah mezi migrantem a přijímací zemí (assimilation -insertion -intégration), tak jak ve Francii procházely historickým vývojem. Připojen je francouzsko-český terminologický přehled na téma imigrace. Klíčová slova imigrace, azyl, integrace, Francie, Evropská unie Na začátku 21. století se počet mezinárodních migrantů odhadoval na 175 milionů osob, v roce 2013 už to bylo 232 milionů. Podle evropské agentury Frontex se počet nelegálních migrantů do Evropské unie v roce 2014 téměř ztrojnásobil (přibližně 274 000 osob) oproti roku 2013. Migrace přitom vzbuzuje znepokojení především v přijímacích, většinou rozvinutých zemích, veřejné mínění vnímá příchod a usídlování migrantů s nedůvěrou a obavami. Nebezpečí terorismu spojovaného paušálně s náboženstvím islámu a strach z masivních imigračních vln v době ekonomické krize v Evropě vyvolávají nárůst preferencí populistických stran, jež volají po uzavření hranic. Nejinak je tomu i ve Francii, přestože je tato země dlouhodobě považována za zemi s velmi vstřícnou azylovou politikou a nečelí většímu přílivu imigrantů z třetích (neevropských) zemí poprvé.Veřejné diskuse v českých i francouzských audiovizuálních médiích a tisku na toto dnes velmi živé téma ovšem ukazují na sémantickou nepřesnost, která obklopuje otázky spojené s migrací obecně. Naším cílem bude tedy nejprve v první části vymezit základní pojmy týkající se statusu osob dotčených fenoménem migrace: cizinec / imigrant / Francouz, tak jak je používají francouzské orgány pro své statistické účely. Zároveň musíme upřesnit základní lexikální pojmy z hlediska azylového práva ve Francii (žadatel o azyl / uprchlík / osoba neregulérně pobývající na území cizího státu), přičemž představíme i proceduru (ne)udělení statusu uprchlíka, tak jak je nyní ve Francii platná. Zároveň představíme základní typologii migrace z hlediska délky pobytu i její povahy.Stále se stejnou optikou hloubkové analýzy lexika spojeného s tematikou imigrace se pak ve druhé a třetí části zaměříme na koncepty a migrační politiky, tak jak procházely historickým vývojem jak na francouzské, tak na celoevropské úrovni. Imigrační politika dnes není výhradní záležitostí jednotlivých členských států. Jednotný evropský akt a Schengenské dohody položily základy ke zrušení vnitřních hranic a volnému pohybu osob v evropském (schengenském) prostoru. Z toho plyne i nutnost kontroly společných vnějších hranic a nutnost harmonizace norem ve vízové, azylové i přistěhovalecké politice na celoevropské úrovni. Vzhledem k tomu, že dnes francouzskou imigrační politiku nelze oddělovat od té společné celoevropské, představíme nejdůležitější milníky vývoje imigračních politik v Evropě a s nimi

Securitization theory of the Copenhagen school from the perspective of discourse analysis and political linguistics

“…Problematika sa rozšírila a zároveň sa začala "rozpadávať" na "čiastkové" koncepty bezpečnosti, ktoré vznikali v 90. rokoch: osobná bezpečnosť (jednotlivca), genderová bezpečnosť, ekonomická bezpečnosť, kolektívna bezpečnosť, potravinová bezpečnosť, ekologická bezpečnosť (Buzan, Hansen, 2009: 136-141). Dnes sa úspešné sekuritizujú hlavne témy ekonomickej stability, zvyšovanie energetickej závislosti, ekológia, celosvetové epidémie, globálne otepľovanie, medzinárodný terorizmus, geopolitické konflikty v blízkosti európskych hraníc, zmrazené konflikty v postsovietskom priestore, udalosti Arabskej jari, migračné problémy (Liďák, 2014;Dvorakova, 2016), prípadne multikulturalizmus a nedostatky v integrácii cudzincov (Hrivíkova, 2016), ktoré sa sekuritizujú ako možná príčina nebezpečenstva terorizmu a straty kultúrnej identity Európanov (Nemethova, 2016). Na Slovensku, resp.…”