The interpretive dimension of economics: Science, hermeneutics, and praxeology

Lavoie, Don

doi:10.1007/s11138-010-0137-x

Cited by 51 publications

(31 citation statements)

References 19 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…Empirical analysis sheds light on how the world worked in a particular context and time. Lavoie (2011) emphasized that Mises' point here was not to draw a stark line of distinction between theory and empirical work, but instead was to demonstrate the relationship between the two. 12 As Lavoie (2011) argues, "[T]he growth of knowledge literature teaches us that scientific theories are neither strictly deductive, thus dichotomized from history, nor strictly hypothetical and generated by induction from history, but can be better described as alternative devices for interpreting the historical world."…”

Section: The Case For Closer Proximity Between Investigator Theory mentioning

confidence: 99%

See 1 more Smart Citation

Operationalizing the interpretive turn: Deploying qualitative methods toward an economics of meaning

Chamlee‐Wright

2011

Rev Austrian Econ

View full text Add to dashboard Cite

In his original essay advocating the interpretive turn in economics, Lavoie makes an explicit argument favoring (1) an economics of meaning and (2) the growth of knowledge through discursive rivalry within the scientific community. This paper contends that within Lavoie's explicit argument is an implicit case for a particular mode of discovery that resists the excesses of formalism common within the economics discipline and instead puts the investigator, the investigator's theoretical lens, and the subject under investigation in close proximity to one another. With the nodal points of this triangulated relationship in closer proximity to one another, an iterative learning process emerges that is itself a source of social scientific discovery. Further, and in connection to this mode of discovery, is the implicit case favoring qualitative research methods that correct the economics discipline's excessive reliance upon quantitative analysis in its empirical investigations that distances the investigator from the subject under investigation. The goal of this paper is to make these implicit arguments explicit.

show abstract

Section: The Case For Closer Proximity Between Investigator Theory mentioning

confidence: 99%

“…Good scientific stories are those that render complex circumstances intelligible to the trained mind. Quantitative methods are useful for the predictive dimension, but to get at the interpretive element, the research must draw upon the "full language of a culture" (Lavoie 2011).…”

mentioning

confidence: 99%

Operationalizing the interpretive turn: Deploying qualitative methods toward an economics of meaning

Chamlee‐Wright

2011

Rev Austrian Econ

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…The notion of the "entrepreneur" may also figure in a narrative context, as Lavoie would stress (Lavoie 1988(Lavoie , 1991Lavoie and Chamlee-Wright 2000;Lavoie 2011). The narrator pictures the entrepreneur as a character with certain qualities, like virtues and vices.…”

mentioning

confidence: 99%

Cultural entrepreneurship

Klamer

2011

Rev Austrian Econ

101

View full text Add to dashboard Cite

Cultural entrepreneurship is a new character in the cultural sector. This paper characterizes the cultural entrepreneur paying homage to the hermeneutic approach of Don Lavoie and others. The challenge is to render the "cultural" meaningful. An invention is the highlighting of the rhetorical qualities of entrepreneurship. A cultural entrepreneur is the character who is entrepreneurial in the realization of cultural values, so is the conclusion.

show abstract

“…Přesto má tento autor silný vztah k ekonomickému myšlení a pokusíme se ukázat, že s využitím jeho myšlenek lze elegantně překlenout řadu problémů spojených s rakouským apriorismem a rovněž konstruktivně přispět k řešení některých aktuálních otázek ekonomické teorie. Chceme tím navázat na řadu textů, které se zabývají možností využití Schutzova díla v ekonomii zejména ve spojitosti s teorií racionální volby (Koppl a Whitman, 2004), problémem koordinace (Foss, 1996), interpretativním obratem části rakouské školy (Storr, 2010a(Storr, , 2010bKurrild-Klitgaard, 2001;Lavoie, 2011;Augier, 1999) a problémem vědění (Knudsen, 2004), ale zpravidla nedoceňují metodologickou stránku problému. Pokusíme se ukázat afi nitu schutzovského ne-pozitivistického empirismu a moderní "falibilistické" interpretace apriorismu provedené Barrym Smithem (1996) při zachování specifi ckého rázu rakouské ekonomie, která nezapomíná na individuálního aktéra a roli jeho subjektivity.…”

unclassified

From Mises to Schutz. A Question of Apriorism in Economics

Špecián¹

2012

Politicka ekonomie

View full text Add to dashboard Cite

Ekonomie jako jedna ze společenských věd se nachází, máme-li použít terminologie Thomase Kuhna (1996), stále v předparadigmatickém období, které se vyznačuje ve srovnání s přírodními vědami poměrně nízkou mírou toho, na čem se různé směry a učení všeobecně shodnou. Spory, ve kterých ekonomie středního proudu soupeří s četnými heterodoxními školami, se netýkají jen "věcných" otázek, ale i platné metody zkoumání. Úspěchy na poli přírodních věd inspirovaly mnoho společenských vědců při snaze pokud možno napodobit úspěšnou přírodovědeckou metodologii, což se promítlo v důrazu na primát ověřování empirických hypotéz pomocí sofi stikovaných ekonometrických technik a konstruování modelů, jejichž kvalita je ověřována úspěšností predikce. Tento postoj je klasickým způsobem vyjádřen ve Friedmanově (1953) slavném eseji Metodologie pozitivní ekonomie -není zkoumána realističnost předpokladů modelu, cílem je optimalizace schopnosti předpovídat budoucí vývoj.Filosofi ckým východiskem tohoto stanoviska je zejména logický pozitivismus hlásaný Vídeňským kruhem od 20. let 20. století, který popírá spolehlivost introspekce, jež byla vždy opěrným bodem "rozumějících" společenských věd, i poznatelnost posledních příčin a principů (zákonů) světa, což činí poznání vždy jen hypotetickým a nehotovým. Konstruovat a stále zdokonalovat modely využívající komplexní matematický aparát a empiricky ověřovat získané predikce je úkolem vědy oproštěné od naivity a metafyzických předsudků. Podle pozitivismu všechny smysluplné výroky pocházejí buď ze zkušenosti, nebo jsou analytické (užitečné tautologie) jako matematika a logika. 1 Tento přístup s sebou nese i metodologický monismus: metody přírodních a společen-ských věd se v zásadě neliší, existuje pouze jedna věda (unifi ed science).Pozitivistický postoj v žádném případě není nesporný -na fi losofi ckém poli utržil vážné šrámy již například od Quinea (1951), který ukázal, že neexistuje žádný jednoduchý způsob ověřování a oddělování smysluplného od nesmyslného, jaký si logičtí pozitivisté představovali. V přírodních vědách i v ekonomii začalo hledání cesty k překonání původní dogmatické formy pozitivismu. V této práci bude naším východiskem kritika pozitivismu zaznívající ze strany rakouské školy. Ta argumen-1Analytický apriorní soud je pouze rozvinutím pojmu, který sice užitečným způsobem vyjasňuje, ale nic nového k němu nepřidává. Matematika je v tomto smyslu pouze bohatým rozvinutím základní identity A=A.

show abstract

The interpretive dimension of economics: Science, hermeneutics, and praxeology

Cited by 51 publications

References 19 publications

Operationalizing the interpretive turn: Deploying qualitative methods toward an economics of meaning

Operationalizing the interpretive turn: Deploying qualitative methods toward an economics of meaning

Cultural entrepreneurship

From Mises to Schutz. A Question of Apriorism in Economics

Contact Info

Product

Resources

About