To see or not to see: Profesní vidění budoucích učitelů anglického jazyka a budoucích učitelů pro 1. stupeň se specializací na anglický jazyk

Abstract

Cílem empirické studie je prozkoumat profesní vidění budoucích učitelů anglického jazyka. Pozornost je věnována především tomu, jakých doménově obecných i doménově specifických jevů si studenti učitelství všímají, ovšem sledována je také oblast uvažování založeného na vědění, tedy jak nad identifikovanými jevy přemýšlejí. Zaměřujeme se na rozdíl povahy vybraných aspektů profesního vidění mezi budoucími učiteli anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy a budoucími učiteli pro 1. stupeň se specializací na anglický jazyk. V první části textu vymezíme koncept profesního vidění v kontextu přípravného vzdělávání učitelů. Další část je věnována samotnému výzkumnému šetření, a to obsahové analýze nestrukturovaných reflexí studentů pořízených na základě sledování videozáznamu stejné výuky anglického jazyka na základní škole. Výsledky studie naznačují, že mezi studenty učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy (AJ2) a budoucími učiteli pro 1. stupeň se specializací na anglický jazyk (AJ1) je statisticky signifikantní rozdíl ve všímání si kategorie žák. Tato kategorie je následně podrobena hlubší analýze s cílem odhalit, v jakých aspektech se obě zkoumané skupiny studentů liší. Ukazuje se, že se tak děje především ve věnování pozornosti oborovým a oborovědidaktickým aspektům výuky (AJ2) a klimatu třídy (AJ1) a v uvažování nad viděným prostřednictvím hodnocení (AJ1) a interpretace (AJ2).

Profesní vidění studentů učitelství biologie zaměřené na obor a oborově didaktické jevy

“…Komentáře vztahující se k žákovi byly přítomny sice v menší míře než komentáře učitele, nicméně v počtu, který svědčí o přemýšlení o výuce z obou stran, jak ze strany učitele, tak ze strany žáka. U studentů učitelství 1. stupně zaznamenáváme v některých výzkumech opačný poměr, kdy je student učitelství více zaměřen na žáka (Pavlasová et al, v tisku;Uličná, 2017). Tento jev patrně vypovídá o tom, že námi zkoumaní učitelé biologie 2. stupně ZŠ a SŠ jsou patrně více orientováni na výuku oboru než obecně na práci s dítětem.…”

“…Obě složky profesního vidění jsou zkoumány zpravidla kvalitativními přístupy u učitelů či studentů učitelství různých předmětů a různého stupně škol. Za všechny jmenujme zejména výzkumy učitelů matematiky (Sherin & van Es, 2009;Vondrová & Žalská, 2015), přírodovědných předmětů (Roth et al, 2011;Talanquer, Tomanek & Novodvorsky, 2013), anglického jazyka (Uličná, 2017), 1. stupně (Steffensky, 2015;Uličná, Stará & Novotná, 2017) a preprimárního vzdělávání (Syslová, 2016). Ojediněle jsou prováděny studie učitelů více aprobací Pavlasová et al, 2018).…”

Psychodidaktická problematika v reflektivní praxi budoucích učitelů

“…Jeden z nejvíce používaných systémů analýzy výuky je od Sherinové a van Esové (2009, viz metaanalýza Amadorové, Bragelmana a Superfi neové, 2021). V českém prostředí byl v modifi kované podobě použitý v těchto výzkumech: v biologii (Pavlasová, 2017), v anglickém jazyce (Uličná, 2017)…”

Výběrové zaměření pozornosti u studentů učitelství a povaha jejich interpretací

“…U nás existují spíše ojedinělé studie u studentů učitelství matematiky, anglického jazyka či mateřských škol (např. Simpson, Vondrová & Žalská, 2017;Stehlíková, 2010;Vondrová & Žalská, 2015;Minaříková, 2014;Minaříková et al, 2015;Syslová, 2016;Uličná, 2017). Podstatná část výzkumů profesního vidění je věnována problematice jeho rozvoje formou různých intervencí zpravidla založených na využití videa (např.…”