Background: Currently, left ventricular assist devices (LVADs) are a successful surgical treatment for patients with end-stage heart failure on the waiting list or with contraindicated heart transplantation. In Russia, Sputnik 1 LVAD was also successfully introduced into clinical practice as a bridge-to-transplant and a destination therapy device. Development of Sputnik 2 LVAD was aimed at miniaturization to reduce invasiveness, optimize hemocompatibility, and improve versatility for patients of various sizes. Methods: We compared hemolysis level in flow path of the Sputnik LVADs and investigated design aspects influencing other types of blood damage, using predictions of computational fluid dynamics (CFD) and experimental assessment. The investigated operating point was a flow rate of 5 L/min and a pressure head of 100 mm Hg at an impeller rotational speed of 9100 min−1. Results: Mean hemolysis indices predicted with CFD were 0.0090% in the Sputnik 1 and 0.0023% in the Sputnik 2. Averaged values of normalized index of hemolysis obtained experimentally for the Sputnik 1 and the Sputnik 2 were 0.011 ± 0.003 g/100 L and 0.004 ± 0.002 g/100 L, respectively. Conclusions: Obtained results indicate obvious improvements in hemocompatibility and sufficiently satisfy the determined miniaturization aim for the Sputnik 2 LVAD development.

No abstract

Riziko rozvoje diabetes mellitus 2. typu (DM2) je vyšší u kuřáků cigaret v porovnání s nekuřáky. Po zanechání kouření toto riziko klesá, avšak u bývalých kuřáků je zároveň po zanechání kouření častěji pozorován metabolický syndrom. Nabízí se proto otázka, zda u kuřáků po zanechání kouření nedochází na přechodnou dobu ke zvýšení rizika rozvoje DM2 nad úroveň současných kuřáků. Z dostupných studií zabývajících se touto otázkou není možno vyvodit jednoznačný závěr i s ohledem na to, že většina studií neporovnává primárně bývalé kuřáky se současnými kuřáky, ale s nekuřáky. Výsledky studií spíše ukazují na přechodné zvýšení rizika DM2 po zanechání kouření. Vyšší riziko rozvoje DM2 je zřejmě potencováno přírůstkem váhy, který typicky v prvních letech po zanechání kouření bez intervence nastává. Proto by u pacientů -kuřáků, u kterých předpokládáme vyšší riziko rozvoje DM2, měla být léčba závislosti na tabáku spojena s prevencí rozvoje DM2 (úprava životního stylu, monitorování tělesné hmotnosti a doporučení farmakologické terapie závislosti na tabáku pro snížení rizika nárůstu váhy) a častějšími kontrolami glykemie pro zajištění časné detekce DM2.Klíčová slova: diabetes mellitus 2. typu, kouření, rizikové faktory, zanechání kouření. Smoking cessation and risk of type 2 diabetesRisk of type 2 diabetes mellitus (T2DM) is higher in tobacco smokers compared to non-smokers. The risk declines after smoking cessation. However, ex-smokers are also more prone to the metabolic syndrome. The question thus is, whether ex-smokers could temporarily have a higher risk of T2DM than current smokers. The available studies on this topic are not in agreement in their conclusions, as most of them also primarily do not compare ex-smokers to current smokers, but to non-smokers. However, based on the available studies, it rather seems the risk of T2DM is temporarily higher after smoking cessation. The higher risk of T2DM seems to be enhanced by weight gain that typically occurs first years after smoking cessation without intervention. Therefore, smoking cessation in patients who are in an increased risk of T2DM should be accompanied by T2DM preventative measures (lifestyle modification, weight monitoring and recommendation of pharmacotherapy of tobacco addiction to lower the risk of weight gain) and more frequent checks of blood glucose level to ensure early T2DM detection.

Z dostupné literatury vyplývá, že mezi nejvýznamnější bariéry k podstoupení kolonoskopie obecně patří "obava z bolesti a diskomfortu", "obava z přípravy střeva", ale i přímo nesouvisející vlivy jako "nedostatek podpory ze strany rodiny a přátel", "vytížení v rámci rodinných a pracovních záležitostí", "jiné zdravotní problémy" a aktuální "obava z toho, že se v nemocnici nakazí onemocněním covid-19". Pozitivní roli může hrát manželský svazek, naopak negativní předchozí nádorové onemocnění. Důležitým faktorem je i to, že pacienti nejsou o svých bariérách zvyklí hovořit spontánně -vhodným nástrojem je řízený rozhovor. Respondenti této kvalitativní studie ve svých odpovědích zmínili jako významné většinu těchto bariér.

No abstract