ÚvodHospodářský růst je v moderních ekonomikách významně propojen s trhem práce, který je zpětně hospodářským růstem a výkyvy v hospodářském cyklu ovlivňován. Zároveň je ale v souvislosti s posledními ekonomickými událostmi z kontextu fi nanční a hospodářské krize z let [2008][2009] 1 jakož i krize následující, tedy tzv. dluhové, tento trh výrazně opomíjen a jeho funkčnost je spíše konstantně podlamována. Tuto skuteč-nost lze vnímat i jako poměrně překvapující, vezmeme-li v úvahu, že některá opatření směřující právě na trh práce nejsou příliš nákladná, především například ve srovnání s přímou podporou agregátní poptávky.Trhu práce se ovšem nedostává pravděpodobně dostatečné pozornosti i v souvislosti s obecně malým povědomím o principech jeho fungování a marginální snahou ze strany hospodářsko-politických autorit něco v tomto ohledu změnit. Dobrým důkazem je i přemíra snahy o řešení rozpočtových schodků prostřednictvím nepřímého zdanění či výrazných škrtů na výdajové straně rozpočtu, které v některých oblastech zpětně negativně zasahují do agregátní poptávky, a vynucují si další škrty z důvodu sníže-ných daňových výnosů rozpočtu. Právě trh práce a aktivní i pasivní politika, která je na něm prováděna, je podle celé řady autorů hlavním klíčem k ovlivňování potenciálního produktu dané ekonomiky. (De Lucia, 2010;Blanchard, Summers, 1986;Elmeskov, Pichelman, 1993) V rámci tohoto diskurzu se v některých vyspělých evropských zemích (zejména skandinávských a Beneluxu) také dostalo jistého prostoru pro implementaci konceptu tzv. fl exikurity.2 Motivací bylo především snížení přirozené 1 Ačkoli je pravdou, že fi nanční a hospodářská krize z let 2008-2009 je důležitým bodem ve fungování moderních ekonomik, který zároveň odhalil některé poměrně zásadní rozpory v jejich akumulačním procesu, tato stať se jím hlouběji nezabývá. Autoři konstatují, že se jedná o komplexní záležitost, která je v současné ekonomické literatuře poměrně často a detailně diskutována. Na druhou stranu hospodářsko-politická doporučení jsou formulována mj. i s ohledem na krizi dluhovou, která následovala a trvá dodnes, a značně omezuje manévrovací prostor národních vlád, jež nutí k momentálně nepřetržité fi skální konsolidaci.2 Z anglického pojmu fl exicurity; termín vzniklý složením slov fl exibility (fl exibilita, pružnost, přizpůsobivost) a security (ochrana, bezpečnost, zabezpečení). Dobrým vhledem do fungování tohoto konceptu a jeho implikací na trhu práce je stať Potužáková, Mildeová (2011). * Stať spadá do vědeckého projektu Bankovního institutu vysoké školy (BIVŠ) s názvem "Postavení generací na českém trhu práce, podmíněnost sociální politiky demografi ckým aspektem" a její vytvoření bylo podpořeno prostředky laskavě poskytnutými v rámci tohoto projektu. Autoři by rádi vyjádřili poděkování recenzentům pracovní verze článku, jejichž poznámky a postřehy přispěly k jeho zkvalitnění.

No abstract

Abstract:The paper deals with some relevant effects of appreciation of housing prices on social and aggregate welfare. As it has been found diffi cult to assess the current situation given the housing market being the most affected by the crisis, earlier data from 1995 to 2006 have been used. It generalizes previously available results by considering credit constraints together with endogeneity of housing prices. First, housing price appreciation implies improvement in aggregate welfare in a model with exogenous housing price and credit constraints. Then, housing price is endogenized by modelling the supply side of the housing market. In this model, housing price appreciation is caused by supply and demand shocks. The supply shock originates from a change in building permit cost. The demand shifts are generated by changes in household income and interest rates. Both credit-constrained and unconstrained versions of this model are considered. Finally, the combination of observed demand and supply shocks is used to quantify aggregate welfare effects on the US housing market. The results demonstrate that demand shocks dominated during that period and the aggregate welfare improved as a result of housing price appreciation.

Our study is the first that explicitly links rent deregulation and the choice between owning and renting (the tenure choice) using household decisions over a 1‐year period. The rent deregulation process in the Czech Republic started in 2006, two years after joining the European Union. By design, the maximum regulated rent appreciation depended explicitly on real estate prices, which accelerated the pace of deregulation due to rapidly rising prices at the time. A unique dataset enables us to track the tenure choice of households from consumption surveys for subsequent years. The proportion of households that switched from renting to owning sharply increased among renters of regulated apartments. We show that this change was caused by the deregulation process. In contrast, rent deregulation makes owners and renters paying market rent less likely to change ownership status.

No abstract