No abstract

ÚvodInformační asymetrie ve vztahu zdravotník-pacient, 1 ale i v jejich vztazích k dalším aktérům v oboru zdravotnictví, je významnou charakteristikou oblasti zdravotní péče s dopadem na fungování celého oboru. Zdravotník a pacient jsou zde základními subjekty -aktéry, jejichž střetávání je základem zdravotní péče. Jejich vztah je ale značně specifi cký oproti vztahu zákazníků a poskytovatelů služeb u většiny jiných oborů, a tato specifi čnost má hned několik rozměrů.Jedním z nich je fakt, že v celé řadě zemí -stejně jako v ČR -nedochází povětšinou k přímým platbám za zdravotní péči, jinými slovy nelze hovořit o standardním tržním vztahu.2 Naopak služby poskytované lékařem pacientovi jsou fi nancovány nepřímo, nejčastěji prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění, 3 s jehož prostředky disponují jednotlivé zdravotní pojišťovny.Druhým specifi ckým rysem je problém charakteru poskytované služby. Zatímco ve standardním tržním vztahu se předpokládá, že spotřeba statku/služby uspokojuje pouze potřeby spotřebitele (v našem případě pacienta), v lékařství tomu tak zdaleka vždy být nemusí. Jako typický příklad lze uvést léčbu nakažlivých onemocnění, jejichž vliv na blahobyt ostatních členů společnosti je zcela jednoznačný. Proto, pokud zdravotník léčí pacienta, který takovýmto onemocněním trpí, nepečuje pouze o jeho vlastní zdraví, ale v podstatě zároveň i o zdraví dalších potenciálních pacientů.

Taking into consideration the specifics of the Russian economy such as dependency on oil and gas drilling & production, and including the current context of the Western sanctions, COVID-19 pandemic, as well as somewhat idiosyncratic potential output development, the main aim of this paper is to quantify recent output gap for Russia. We use three mainstream methodologies: the Hodrick-Prescott filter as a benchmark, the Kalman filter to follow, and the Cobb-Douglas production function. The sample time span ranges from 1995Q1 until 2020Q3, while all calculations are performed on quarterly frequencies. The analysis suggests that given low fixed investment ratios, limited R&D spending in non-military sectors, and adverse demographic development, under a “no policy change” scenario there might soon be even more downward pressures on the country’s potential output growth, and the economy may continue increasing only at a snail’s pace even after a possible withdrawal of the Western sanctions and the end of the COVID-19 pandemic.

Institutional quality is commonly cited as a reason that investment infl ows still vary across European countries, despite their economic stabilization following the tumultuous years in the early 1990s. This article tests empirically whether institutional quality has any bearing on the level of investment infl ows into selected groups of European countries. The role of institutions is assessed using Economic Freedom indices from the Heritage Foundation. We construct a panel dataset from 2000–2015 for 35 European countries to apply a fixed-effects and generalized method of moments model framework in the regression benchmark with the metrics from the Heritage Foundation. Results show that although institutional quality has some impact on the level of investment, it is less significant than expected and far less than suggested by the existing theoretical literature. Macroeconomic fundamentals matter more than do institutional factors.

ÚvodHospodářský růst je v moderních ekonomikách významně propojen s trhem práce, který je zpětně hospodářským růstem a výkyvy v hospodářském cyklu ovlivňován. Zároveň je ale v souvislosti s posledními ekonomickými událostmi z kontextu fi nanční a hospodářské krize z let [2008][2009] 1 jakož i krize následující, tedy tzv. dluhové, tento trh výrazně opomíjen a jeho funkčnost je spíše konstantně podlamována. Tuto skuteč-nost lze vnímat i jako poměrně překvapující, vezmeme-li v úvahu, že některá opatření směřující právě na trh práce nejsou příliš nákladná, především například ve srovnání s přímou podporou agregátní poptávky.Trhu práce se ovšem nedostává pravděpodobně dostatečné pozornosti i v souvislosti s obecně malým povědomím o principech jeho fungování a marginální snahou ze strany hospodářsko-politických autorit něco v tomto ohledu změnit. Dobrým důkazem je i přemíra snahy o řešení rozpočtových schodků prostřednictvím nepřímého zdanění či výrazných škrtů na výdajové straně rozpočtu, které v některých oblastech zpětně negativně zasahují do agregátní poptávky, a vynucují si další škrty z důvodu sníže-ných daňových výnosů rozpočtu. Právě trh práce a aktivní i pasivní politika, která je na něm prováděna, je podle celé řady autorů hlavním klíčem k ovlivňování potenciálního produktu dané ekonomiky. (De Lucia, 2010;Blanchard, Summers, 1986;Elmeskov, Pichelman, 1993) V rámci tohoto diskurzu se v některých vyspělých evropských zemích (zejména skandinávských a Beneluxu) také dostalo jistého prostoru pro implementaci konceptu tzv. fl exikurity.2 Motivací bylo především snížení přirozené 1 Ačkoli je pravdou, že fi nanční a hospodářská krize z let 2008-2009 je důležitým bodem ve fungování moderních ekonomik, který zároveň odhalil některé poměrně zásadní rozpory v jejich akumulačním procesu, tato stať se jím hlouběji nezabývá. Autoři konstatují, že se jedná o komplexní záležitost, která je v současné ekonomické literatuře poměrně často a detailně diskutována. Na druhou stranu hospodářsko-politická doporučení jsou formulována mj. i s ohledem na krizi dluhovou, která následovala a trvá dodnes, a značně omezuje manévrovací prostor národních vlád, jež nutí k momentálně nepřetržité fi skální konsolidaci.2 Z anglického pojmu fl exicurity; termín vzniklý složením slov fl exibility (fl exibilita, pružnost, přizpůsobivost) a security (ochrana, bezpečnost, zabezpečení). Dobrým vhledem do fungování tohoto konceptu a jeho implikací na trhu práce je stať Potužáková, Mildeová (2011). * Stať spadá do vědeckého projektu Bankovního institutu vysoké školy (BIVŠ) s názvem "Postavení generací na českém trhu práce, podmíněnost sociální politiky demografi ckým aspektem" a její vytvoření bylo podpořeno prostředky laskavě poskytnutými v rámci tohoto projektu. Autoři by rádi vyjádřili poděkování recenzentům pracovní verze článku, jejichž poznámky a postřehy přispěly k jeho zkvalitnění.