L'infarctus du myocarde (IDM) représente une cause majeure de mortalité cardiovasculaire. L'IDM inférieur représente 30 à 50% de l'ensemble des infarctus avec un pronostic favorable par rapport à l'infarctus antérieur. Le but de notre travail est d'étudier les aspects épidémiologiques, cliniques, électriques, échocardiographiques et angiographiques de l'IDM inférieur, ainsi que ses complications et ses modalités thérapeutiques. Sur une période de 3 ans, nous avons admis 720 patients pour ST-Elevation Myocardial Infarction (STEMI) dont 103 de topographie inférieure soit une fréquence de 14,3%. On note une nette prédominance masculine avec une moyenne d'âge de 58 ans pour les hommes et 62 ans pour les femmes. Le tabagisme représente le principal facteur de risque cardiovasculaire retrouvé dans 57,28% des cas. L'infarctus ventricule droit (VD) est objectivé chez 11,65% des malades. La moitié de ces patients ont présenté une instabilité hémodynamique. Le Bicuspid aortic valve (BAV) 3 ème degré a été diagnostiqué chez 12,6% des patients. Sur le plan thérapeutique, sept malades ont été thrombolysés et 42 ont bénéficié d'une coronarographie. La lésion coupable de l'IDM inférieur était la coronaire droite dans 53% des cas et l'artère circonflexe dans 47%. La coronaire droite est responsable de l'infarctus VD dans 100% des cas. L'angioplastie coronaire est réalisée chez 18 patients dans la suite de la coronarographie. Onze malades ont bénéficié d'une angioplastie transluminale (ATL) de la coronaire droite et celle de la circonflexe est réalisée chez 2 malades. La mortalité précoce à 30 jours est estimée à 1,94%. Dans le groupe de patients présentant un infarctus VD, la mortalité est aux alentours de 17%.

No abstract

Cílem této studie bylo zhodnotit kvalitu péče o nemocné se srdečním selháním ve srovnání se současnými doporučenými postupy na Klinice kardiologie Vojenské nemocnice Muhammada V. v Rabatu. Materiály a metody: Do naší retrospektivní studie byli zařazováni po sobě následující jedinci přijatí pro echokardiografi cky potvrzené srdeční selhání od ledna 2017 do března 2018 na Klinice kardiologie Vojenské nemocnice Muhammada V. v Rabatu. Pro analýzu údajů byl použit software SPSS 19.0. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 120 pacientů průměrného věku 66,42 ± 10,78 roku. Hlavním zjištěným rizikovým faktorem byla hypertenze následovaná kouřením a diabetem. Dyspnoe jako hlavní symptom byla uvedena v 97,5 % případů. Klinický obraz zahrnoval oboustranné srdeční selhání (83,3 %), levostranné srdeční selhání (80,8 %) a pravostranné srdeční selhání (38,3 %). Transtorakální echokardiografi e prokázala srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí u 68,3 % pacientů a srdeční selhání se zachovanou ejekční frakcí v 31,6 % případů. Koronarografi cké vyšetření, provedené u 52 pacientů, prokázalo ischemickou chorobu srdeční v 65 % případů. Za hlavní etiologické faktory byly označeny ischemická choroba srdeční (57,5 %), chlopenní srdeční vada (24,1 %) a arteriální hypertenze (38,3 %). Ve farmakoterapii jsou nejčastěji užívanými léky diuretika (97,5 %), inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) / blokátory receptoru AT 1 pro angiotenzin II (86,6 %), beta-blokátory (33,6 %) a spironolacton (70 %), kombinace sacubitril/valsartan a ivabradin u 1,67 % pacientů. Mezi další používané léky patří digoxin (11,2 %) a amiodaron (9,2 %) u pacientů s fi brilací síní a refrakterním srdečním selháním. Na kardiovaskulární rehabilitaci bylo odesláno 16,6 % pacientů. Výkony jako elektrická kardioverze ani strukturovaná terapeutická edukace všech pacientů se neprováděly. Nemocniční mortalita dosáhla 1,6 %. Závěr: Přes epidemiologické a klinické charakteristiky vykazuje námi popsaná skupina pacientů řadu podobných znaků, jaké lze nalézt v evropských nebo amerických registrech. Je třeba vynaložit maximální úsilí k optimalizaci medikamentózní léčby.

The occurrence of myocardial ischemia and myocardial infarction in pregnancy is relatively rare, the occurrence of myocardial infarction in pregnancy is associated with cardiovascular risk factors. The deficiency of coagulation regulatory systems in the occurrence of venous thrombosis is well established; however, their role in arterial thrombosis is controversial. Here, we present an interesting case of a 34-year-old of acute myocardial syndrome without persistent ST segment elevation, which revealed transient protein S deficiency. Management of acute coronary syndrome (ACS) during pregnancy may represent a unique clinical challenge. In this manuscript, we review the clinical presentation, anatomic considerations, and management strategy in our patient presenting with ACS. Objective: this case highlights the importance of multimodality approach to help to obtain a more timely diagnosis of myocardial infarction in pregnancy and the importance collaboration between obstetricians, cardiologists, pediatricians and anesthesiologists to ensure optimal care.

No abstract