Jak je poměrně často zdůrazňováno centrálními bankéři (Bernanke, 2006a;Mishkin, 2008), současné nestabilní prostředí komplexních trhů, náročných na zpracování informací, vede k rostoucímu zájmu centrálních bank o investice do ekonomického vzdělání veřejnosti, s následnými přímými implikacemi pro efektivnost měnové politiky. Ve světle tohoto vývoje vyvstávají úvahy týkající se skutečných dopadů ekonomického vzdělání na tuto oblast.V souvislosti s výše zmíněným trendem se jeví jako zajímavé zkoumat, zdali ekonomické vzdělání nemůže svým vlivem zmírnit i fenomén peněžní iluze, znovu diskuto- (2009) a další. S příchodem revoluce racionálních očekávání peněžní iluze ztratila jako koncept na významu a ekonomové se snažili identifi kovat jiné faktory zodpovídající za nominální nepružnosti, (informační frikce, nepružné kontrakty atd.). Fehr a Tyran (2001) ve své experimentální studii postavené na novokeynesovských předpokladech se strategickou komplementaritou (Haltiwanger, Waldman, 1989) ale podotýkají, že peněžní iluze by rovněž neměla být opomíjena. Přestože se peněžní iluze se na první pohled může zdát z velké části na agregátní úrovni irelevantní, jejich výstupy poukazují, že i poměrně slabá peněžní iluze přítomná na individuální úrovni může posilovat nominální rigidity po plně očekávaném měnovém šoku. To je umožněno skrze tzv. nepřímé efekty peněžní iluze, generované skrze kanál strategické komplementarity, kdy subjekty mají tendenci volit suboptimální výstupy a multiplikovat tak individuální peněžní iluzi. Tento efekt projevující se na agregátní úrovni je dále umocněn v duchu se studií Akerlof a Yellen (1985), kde skoro-racionální chování subjektů je druhého řádu, ale efekt na ekonomiku je řádu prvního. Peněžní iluze tedy může významně posilovat cenové rigidity a novokeynesovské předpovědi o efektech peněz na reálnou ekonomiku.V návaznosti na výše uvedený fenomén se tato studie snaží zodpovědět na otázku, zdali ekonomické vzdělání není schopno eventuálně potlačit nepřímé efekty peněžní iluze a zeslabit tak přítomnost nominálních rigidit. Jelikož je u peněžní iluze všeobecně předpokládáno její vymizení skrze efekt vzdělanosti, lze předpokládat, že nabyté ekonomické vzdělání by mělo být schopno poskytnout jedincům takové koordinační * Tento článek vznikl za institucionální podpory NF VŠE a fi nanční podpory VŠE v Praze.

No abstract

Fisher equation in its conventional form suggests that nominal interest rate is the sum of real interest rate and expected inflation and, as such, it has been utilized as a standard component in economic literature to predict the behavior of nominal and real interest rates or to analyze investment returns. Nevertheless, Fisher equation has its flaws well documented in the empirical literature. This paper focuses on enriching contemporary theoretical underpinnings by paying attention to Fisher´s illusory nature of nominal interest rate, revisiting original roots of Fisher equation, and contrasting them with modern conventional form of Fisher equation. Consequently, implications will be derived for the relevance of a particular form of Fisher equation. Another important contribution is the connection of Fisher’s equation with money illusion through Modigliani-Cohn hypothesis (1979). This phenomenon might be responsible for an imperfect adjustment of the interest rate to expected inflation, thereby leading to substantial implications in financial markets.

Concept of Minimum Wage Controversy: The Case of the Czech Republic The issue of minimum wage is highly topical in the context of the so-called minimum wage controversy, which contradicts the attitude of the neoclassical school. The aim of this paper is to analyse the effect of minimum wage increase together with effects of changes in other exogenous variables such as GDP growth rate, inflation rate, unemployment compensation and other social benefits on the real unemployment rate in the Czech Republic in 2006-2018. Linear regression models are tested using the Cochrane-Orcutt method. The effect of minimum wage increase on the rate of unemployment proved to be insignificant in the period 2006-2018. A negative effect of GDP growth rate was confirmed in 2006-2018, while unemployment benefits seemed to have a positive effect on the unemployment rate. The results show a negative effect of increasing minimum wage on the unemployment rate of women in 2011-2018, in line with the neoclassical theory. The conclusions of this paper have significant economic implications for minimum wage policy.