This paper reports on an empirical study on the use of teaching and learning resources in lower secondary schools. The aim was to determine what teaching and learning resources lower secondary teachers use and for what purposes and if there is a difference in the purposes for using printed versus digital resources. This is follow-up research to an earlier quantitative study conducted during 2008-2010 which confirmed the key role of printed textbooks, especially in developing the content of lessons. Due to the spread of digital technologies, the question emerged whether this conclusion is still valid. The design of the current research was qualitative and based on in-depth interviews with five teachers. The data were analyzed by means of typological analysis.

Aufgrund der großen Bedeutung der Trockensubstanz‐ und Stärkebestimmung in Kartoffeln mit Hilfe des Unterwassergewichtes für Landwirtschaft, Handel und kartoffelverarbeitende Industrie wurden mehrjährige experimentelle Untersuchungen durchgefürhrt, um eine modifizierte, den heutigen Sorten und Anbaubedingungen besser angepaßte Tabelle zur Ermittlung von Daten für spezifisches Gewicht, Trockensubstanz‐ und Stärkegehalt in Kartoffeln zu erarbeiten. Nach dem vorliegendem Versuchsergebnis weichen die von uns ermittelten Werte für Trockensubstanz und Stärke im Bereich niedriger Gehalte erheblich von den empirisch ermittelten Werten älterer Tabellen ab. Mit steigenden Gehalten an Trockensubstanz und Stärke nähern sich die Geraden einander an. Die Differenzbeträge zwischen Trockensubstanz und Stärkegehalten liegen zwischen 5,5 und 6,8%. Die Korrelationskoeffizienten und Regressionsgleichungen wurden ermittelt.

Článek prezentuje výsledky empirického výzkumu zaměřeného na užívání výukových zdrojů žáky 2. stupně základních škol ve vyučovacích hodinách a při domácí přípravě. Příspěvek si klade za cíl popsat výukové zdroje, se kterými žáci pracují a představit způsoby užívání těchto výukových zdrojů. Dále vyhodnotit tendence v oblasti jejich užívání s ohledem na pronikání digitálních technologií do mnoha oblastí žákova učení. Výzkum je metodologicky založen na kvalitativním designu. Byly provedeny hloubkové rozhovory s dvaceti respondenty osmých tříd základních škol. Data byla následně kódována, analyzována a interpretována směrem k cílům a výzkumným otázkám. Empirický výzkum ukázal, že žáci pracují s rozmanitými výukovými zdroji. Ve školním učení žáka klíčovou roli stále hraje tištěná učebnice a se zdroji pracují žáci samostatně. V domácí přípravě žáka pak zápisky v sešitu a internet. Digitální zdroje jsou běžnou součástí žákova učení ve škole i v domácí přípravě, nikoliv však převažující. Existuje odlišnost ve způsobech užívání zdrojů ve škole a v domácí přípravě.   Výsledky výzkumu potvrzují tendence v oblasti užívání výukových zdrojů na 2. stupni základních škol. Charakterizuje je různorodost. Ve škole jsou digitální zdroje používány jako doplněk ke zdrojům tištěným. V domácí přípravě žáka hrají zásadní roli zdroje psané.